Petice je zde. Měla být dávno. Co dodat? Co tento stav ukazuje? Co se děje ve společnosti, která nedokáže sama eliminovat lháře a podvodníky?
Divné divné……..
http://dostdodala.cz
Petice je zde. Měla být dávno. Co dodat? Co tento stav ukazuje? Co se děje ve společnosti, která nedokáže sama eliminovat lháře a podvodníky?
Divné divné……..
http://dostdodala.cz
Prosím diskutujte k věci
Pokud je tohle zárodek nové opozice mlejnice, tak to je něco na co jsem jako kmenový aeroklubák čekal dvacet let! Vnitřní opozice uvnitř aereoklubu nefungovala nikdy a ať se člověk zeptal na co chtěl, nikdy nedostal kloudnou odpověď. Já si myslím, že na odpovědi kterou redakci aeronovin poslal pan Dvořák, je pravý maximálně jeho popis. Je to typická nic neříkající odpověd alá Jirka Dodal.
Máte chybu v linku má tam být
http://www.gliding.cz/forum/download/file.php?id=2412
Také to tu čtu se zájmem. Není co dodat. Tito elementi řádí tak jako dřív, akrorát převlékli kabát. Uvnitř jsou stále stejní. Hrají si na svém písečku, dřív se vymlouvali na nařízení zeshora, dnes za demokratická rozhodnutí. Zajímalo by mě kdo je za chod tohoto molochu zodpovědný. Zajisté ti, co je demokraticky zvolili, takže my všichni.
Tak koukám, že podpisů petice zatím nic moc, nějak se nehrnou ta hrst…stejně jako u nás, plnou pusu diskusí na téma změna, ale když přijde na lamání chleba, každej se raději drží stranou, protože delimiťáci jsou všude….bojí se proti nim cokoliv…
Zdarec všici,
podepsal jsem petici, protože mi vadí, že pan Dodal nám všem lhal i tváří v tvář důkazům o jeho spolupráci s StB. Chlap, který chce být lidem na očích, by měl být schopen sebereflexe a říct jak to bylo.
Měl jsem tu pochybnou čest zažít na vlastní kůži pracovní metody StB a dokonce i KGB, vím co dokázali a vím taky dobře, co mne stálo, abych obstál tváří v tvář takovýmu svinstvu se ctí. Pro ty co to nezažili – nebylo to vůbec jednoduchý a nikomu nemám za zlé, pokud v sobě nenalezl dost síly, aby si zachoval čest. Takže bych samotný fakt spolupráce pana Dodala hodnotil mírně a nevyvozoval z něho žádné důsledky. Sice ho neznám, ale dokonce mu věřím, že se snažil vědomě nikomu neublížit.
Opakuji, vadí mi na něm POUZE to, že ani po tolika letech, kdy mu už dohromady nic nehrozí, nedokáže přiznat pravdu.
Pokud ho kolegové hodnotí jako pracovitého člověka, nechal bych ho dále pracovat pro Aeroklub a taky medaile (nevím jaké a za co je dostal) bych mu nechal. Pouze bych si přál, aby dále nereprezentoval Aeroklub, tedy i mne, navenek ve FAI.
Ahoj Pavle K,
napsal jsi že víš co dokázali… Myslíš že dnes “TO” nedokáží stejně tak dobře? Myslíš že v nich někdy bylo trošku “studu”? Myslíš, že takoví lidé nikdy nikomu umyslně neublížili?
Jen mi řekni, proč pan Dodal podepsal… “Jen” proto že chtěl dělat na Aeroklubu “přidržtužku”? Byl zahnán do kouta tak, jak někteří které máš nejspíš na mysli a kteří podepsáním zachraňovali nejen sebe ale i své blízké a přátele? Nebylo pro pana Dodala možným a lehce dosažitelným řešením “jít o dům dál”? Tedy změnit zaměstnání?
Nebuď prosím naivní když si myslíš, že pan Dodal i dnes pracuje tak jak mu Stanovy AeČR říkají, tedy pro sport a sportovce. Podívej se na neprůhlednost hospodaření s financemi a majetkem, ktere jsou určeny a měly by patřit aeroklubům. Podívej se, jak i na tom opravdu povrchním přehledu hospodaření se rozchází výdaje a příjmy. (viz diskuse zde na Aeronovinach k hospodaření AeČR). Není toto do nebe volající a neměl by za toto nést odpovědnost?
Ne, namísto toho říkáš, že by měl na Aeroklubu zůstat, metály si ponechat… a že po tolika letech panu Dodalovi nebezpečí dohromady nehrozí.
Smutné je, že “nebezpečí” u nás nehrozí prakticky nikomu. Vládnou nám pořád ti samí a ve skutečnosti pořád stejnými metodami, kdy likvidují nepohodlné morálně, existenčně i fyzicky a jsou za léta tak fikaní, že jim to “publikum” baští.
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005091401
Je to u nás prolezlé skrz naskrz a chováme se jako stádo poslušných oveček, které se zmohou jen a pouze na nespokojené mečení, s čímž “vlci” počítají. Aneb: MÁME CO SI ZASLOUŽÍME…
V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM,
PRAVDOU A LŽÍ,
NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ
A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!!
více zde:http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005091401
Je tu ale rozdíl. Volby u nás, když strejda Novák z dědiny volí “ksicht” Pepy Vonáska, kterého zná jako fér chlapa si neuvědomuje, že ve skutečnosti dává hlas té či oné straně, která si do vedení a vládnutí v této zemi určí koho “uzná za vhodné” . Tento systém voleb se ale netýkají systému v naší relativně malé komunitě a přesto jej nedokážeme chytit za pačesy a využít ve prospěch nás všech. – přesto si pořádek mezi námi samotnými zjednat nejsme schopni. Je to tedy o to smutnější…
Ne, nebudu psat “Nashle v lepších časech”. Jsem si vědom toho, že pokud se o ty “lepší časy” nepostaráme sami, nikdo to za nás neudělá. Jsem pro označování všech podle jejich prokázaných zásluh a schopností a nazývat věci pravými jmény. A to i u jejich dětí. Proč? Máte někdo jiný návod na to, jak jinak než tím, že zodpovědnost a následky za jednání rodičů přejde na jejich děti? Nemyslíte, že v takovém případě se třeba tito neřádi nebudou chovat alespoň tak, jak na veřejnosti hlásají?
Ale zpět k panu Dodalovi. Je svým způsobem “vysmátej” důchodce na čekaččce. Důchod mu nikdo nevezme, neupře… Tak o co jde? To, že si ho pak užije v klidu a bez výčitek svědomí je u něj jistý jako u desítek tisíců jemu podobných chameleonů.
Politikou určitě ne! To že si Dodal vydržel až do důchodu, je problém všech těch Ing a Mudrů kterými se to v radě AeČR jen hemží. Oni sami vědí, zda se nechali zastrašit, uplatit nebo zda opravdu trpí hloupostí a slepotou. Dodal to má spočtené, je jen jeho věcí, zda odejde pouze s národní, nebo až mezinárodní ostudou. Čiže Dodala nechme klidně stranou a hledejme chytré lidi, kteří navrhnou, odladí a přednesou jasný a do daleké budoucnosti perspektivní systém řížení a provozu AeČR. Jinými slovy, hledejte někoho podobného, jako je Láďa Šilhan v LAA. Tam to ve stejné situaci před pár lety klaplo na výbornou. Výsledky jsou dnes jasné.
Ahoj Pete,
v mnohém ti musím dát za pravdu. Věř mi, že popsaná situace v AČR mne taky štve, a nic na tom nemění ani fakt, že v tomto smyslu je v české společnosti situace často ještě horší. Taky se obávám, že se za pár let dozvíme “překvapivou” skutečnost, že na hradě seděl agent KGB s knírkem, ale rovněž vidím, že v podstatě nikde není vůle na tom něco měnit. Nedivím se ničemu, podle mne je v tom všem logika, byť se může mnohým oprávněně jevit jako poněkud zvrácená. Prostě – jak nás učí dějiny, kvůli svobodě nestačí cinkat klíčema, ale je nutné bojovat. To se u nás nestalo, takže máme zhruba to, co si zasloužíme….
K věci první: Já vážně nevím, proč se jim pan Dodal upsal. Důvody bývaly různý. Pokud si dobře vzpomínám, z některého Máchova odkazu jsem vyrozuměl, že byl tzv. “ideo”. To znamená, že na něj neměli žádný páky, jen ho zkusili ukecat a přesvědčit ke spolupráci. Teoreticky asi mohl říct “ne” a mohlo to tím být vyřízený. Nemusel by ani měnit zaměstnání. Ale možná by pak “jen” nemohl lítat nebo pracovat kolem lítání…. Lítání je pro většinu lítačů srdeční záležitost, tyhle prověrky se dělaly (tuhle praxi jsem už osobně nezažil), oni to věděli a prsty na to měli bezpochyby dlouhý dost.
Druhá věc, kterou bych chtěl zmínit a zdůvodnit svou mírnost v kauze Dodal. Že byl někdo důvěrník či dokonce agent StB, ještě o něm moc nevypovídá jako o člověku. Tady je třeba rozlišovat dvě věci, o kterých chybí, i díky pštrosí politice v této věci, obecné povědomí. Pracovníci (tedy kmenoví zaměstnanci) StB byli opravdu “lidé zvláštního ražení”, a to je mírně řečeno. To byl ten skutečný zdroj mnohého svinstva. Oproti tomu, jejich síť informátorů tvořili normální lidi, prostě pěšáci, malé rybky. V naprosté většině z toho nebyli nijak nadšení, byť časem mnozí morálně okorali, všelijak si to před sebou zdůvodnili a dokonce to mohlo posilovat jejich pošramocené ego. V tomto se česká kolaborantská scéna rozsahem ani způsoby zásadně neliší od třeba francouzské, ruské, německé aj.
Opravdové české specifikum ovšem spočívá v tom, že jsme připraveni pořádat hony na malé ryby, vedené v Cibulkově seznamu a většinou i zcela neschopné někomu opravdu ublížit, zatímco ty skutečně velké ryby (tedy všeho schopní kmenoví zaměstnanci StB, kteří ROZHODOVALI a KONALI ono zlo a z nichž ti největší grázli v tom seznamu paradoxně ani nejsou) si hned po převratu většinou obstarali potvrzení, že nikomu neublížili. Vydávalo se to po převratu jak na běžícím pásu na základě neexistujících údajů ze zkartovaných dokumentů, aby si ti gauneři mohli hned založit (vzápětí krachlé) banky a koupit (vzápětí vytunelované) podniky. Chápete už tu hru? Gauneři ty dokumenty o jimi vykonaném svinstvu skartovali, sami sebe přede všemi definitivně “očistili” a nám předhodili návnadu v podobě seznamů StB, v nichž je pomalu každej druhej – proč asi? Odpověď – abychom měli postaráno o lidovou zábavu při “objevování” a “zneškodnění” té jejich chobotnice, a nestrkali nos do skutečně velkých věcí, nelovili velké ryby a kmotry téhle mafie a při tom lovení mřenek měli pocit, že jsme to “vyhráli”, že jsme jim “ukázali” a natřeli jim to. Národ, kterýmu se už dlouho nedařilo pořádně zabojovat na té správné straně, to potřeboval. A zátahy na malé ryby jenom hrajeme tuto jejich hru a nemáme pak energii starat se řádně o věci podstatné a veřejné, o což jim především šlo. Rozumíme?
Kromě toho, v protikladu k obecnému mínění jsem měl tu možnost zjistit, že důvěrníci a spol. často byli lidé tiší, zakřiknutí, nemastní neslaní, hodní slušňáci, pracovití poctivci, ale zejména “tiché vody”. Osobně mohu každého ujistit, že pokud měli StBáci OPRAVDU zájem někoho získat jako informátora, tak ho získali a buďte si jisti, že nic moc proti tomu dotyčný nenadělal. Asi takhle: co nejde zlomit silou, jde zlomit – ještě větší silou. Jedním z hlavních zdrojů síly StB byl obyčejný lidský strach z ní. A bez iluzí: Jsme všichni jenom lidi. Na jednu stranu ve všem podobní Bohu, ale na stranu druhou právě JEN PODOBNÍ. Lišíme se od něho tím základním, co nás charakterizuje jako lidi – prostou lidskou slabostí a nedokonalostí. Všichni, možná s výjimkou zdejšího admina
, kterého tímto zdravím a děkuju za tuto jeho iniciativu. Supermanům, hrdinům a dokonalým od narození se tímto omlouvám 
. Já nejsem ani Superman, ani Nebojsa, a byť jsem ve zkoušce obstál, vím, že to nebylo jen o mně. Měl jsem prostě hodně Boží milosti, podpory vyšších sil a štěstí. Tak tomu dnes rozumím a lépe to vyjádřit neumím. Já byl tehdá mladej, naivní jak Barunka a posr…j až za ušima a nebýt víry v Boha, jsem na Cibulkově seznamu taky.
Třetí věcí je současná odpovědnost za podivné fungování a zejména “hospodaření” Aeroklubu. Přiznávám, že nejsem zrovna ekonom nebo cifršpion a dokumenty z účetnictví jsem prostě přešel – to je moje chyba, sorry. Ostatní si dali tu práci a ptali se a tady bych naopak nebral zbytečný ohledy. Jednou má pan Dodal nějakou odpovědnost (ale nejen on, tady “ryba smrdí od hlavy), což znamená, že má mít “schopnost odpovědět na otázku” a tedy bychom měli trval na odpovědi. A pokud by dál vedl ty svý připitomělý kecy, který napsal na glidingu v roce 2006, že podle něj “všechno řekl a víc nemá co k tomu dodat”, tak bych pana Dodala bez vší úcty přinutil, aby k tomu přece jenom něco dodal (když už je ten Dodal, že?
), a to hlavně pravdu. A pokud toho nebude schopen nebo ochoten, pak zřejmě je svou prací částečně přínosem a též částečně škodnou a tudíž je pak na zvážení všech, jak dál – zda s ním nebo bez něj. A do toho bych minulost nepletl, ve vztahu k ní mi vadí jen jeho přitroublá lež tvářín v tvář usvědčujícím faktům, že “nikdy nic nikomu atd,”, což ho degraduje jako člověka, ne jako pracovníka.
Jeden můj kolega z práce a kamarád od školy to zvládnul docela elegantně: přišel, požádal o pozornost a řekl narovinu, že byl důvěrníkem, jak to s ním bylo, na co ho utáhli, co jako dělal, jak to prožíval a nakonec nás požádal, prý jestli můžeme, abychom mu to odpustili. To byla teda rána z čistýho nebe, byli jsme napřed jak opaření, chvíli nám to docházelo a pak jsme to ještě chvíli každý trávil sám v sobě. No, ale nakonec s tím nikdo neměl problém, nic dalšího nežádal, dali jsme si panáka na vzpamatování a od tý doby – do smrti dobrý. Podobně to udělal jeden komunista – řekl sorry, byl jsem hrozně naivní, já tehdy fakt uvěřil, že je to pro dobro. Znali jsme ho a věděli to a i když naivní byl, svině rozhodně ne a tak nebyl důvod mu nevěřit, že to myslel upřímně, natož ho nějak “kamenovat”.
Takhle se chovají chlapi. Opravdové chlapství není o bezchybnosti – mýliti se je přece lidské. Chlapství je o tom, že přijdu a řeknu – no, pos..l jsem to, nemám z toho radost, ale stalo se to a tak to prostě je – a jestli můžete, promiňte. To, co předvedl pan Dodal na glidingu, je ovšem páchnoucí hnus. A i když mu to možná přijde nevhodné a promlčené, stále má volbu, zda si narovnat záda a žít dál život jako Chlap, nebo zůstat do smrti pokřiveným – s prominutím – přizdisráčem.
A teď se omlouvám já všem – za tyhle sáhodlouhé litanie
.
Ahoj Pavle K.,
linky od Cibulky jsem sem dal abych ušetřil místo a čas se psaním. Ať je to jak je, tento člověk alespoň částečně, a dost možná zveřejnil to co zveřejnil, tedy jen podle dostupných možností (jak víme podstatná část archívů StB byla údajně zavčas skartována).
Podle mne důvody proč se upsal byly jednoduché. Podle mne museli být nějakým způsobem zapojeni všichni funkcionáři, blízcí vedoucím pozicím ve Svazarmu neb to byli oni, prostřednictvím kterých se rozhodovalo nejen ve svazarmovských organizacích o osudech sportovců samotných. Slyšel jsi někdy o „listině schválených vedoucích výprav“? Takže pokud pan Dodal vstoupil do svazarmovské organizace na místo placeného funkcionáře a naivně se domníval, že ta neobnáší spolupráci s StB tak nechápu, kde byl problém stát se opět běžným neplaceným členem aeroklubu, jak nejspíš byl i před nástupem do funkce. Vždyť mohl říci že práci nestíhá či cokoliv jiného. Pravda, přišel by o jisté výhody a pokud by mu létání zakázali, mohl se v „nejhorším“ vrátit zpět. Je tu ještě otázka, na základě jakých kritérií do této funkce byl vůbec dosazený. Pochybuji, že to bylo proto, že by si se stávajícími funkcionáři rozuměl u skleničky či dvou…
Ještě ke zmíněnému „honu na malé ryby“. Tyto musely být napojeny a přicházely do styku s těmi „většími“. I dnes se „malé ryby“ obávají označit konkrétně ty velké. Ukázat na ně prstem. Napsal jsi cosi o chobotnici a mřenkách. Domníváš se že tyto „malé ryby“ součástí chobotnice nebyly a nebo že bys i dnes sám neměl obavy na „rybu velkou“ ukázat když máme strach z vypořádáním se s těmi malými?
Příklad kamaráda jsi uvedl přímo knižní. Je vidět, že to je člověk a chlap, který má čisté svědomí nejen pokud jde o jeho „členství v chobotnici“. Co si myslíš že brání lidem se takto dobrovolně doznávat a vyznávat?
Víš, jedno okřídlené přísloví říká: „Kdo lže ten i krade.“ Myslím, že naši politici jsou toho zářným příkladem, stejně tak i „náš“ pan generální tajemník či sekretář pan Dodal.
Samozřejmě je třeba si uvědomit, že sám by jeho aktivity nezvládal. Do této aeroklubové chobotnice musí být zapojeno víc funkcionářů a těch, kteří mlčí, přihlíží, případně se zapojí… V každém případě ať chtějí nebo ne jsou do jednoho součástí současné situace a zasloužili se o to, že došla až sem.
Jak si myslíš že i dnes je schopna s neposlušnou ovečkou tato naše aeroklubová chobotnice naložit? Podívej se na pana Máchu a výroky z jejich úst s nimi spojenými… Není to dostatečný obraz?
Zajímalo by mne tedy, zda se tu najde někdo kdo přispěje vlastní zkušeností. Ještě dodám, že jedním z manýrů dříve, stejně jako dnes, je zadupat dotyčného do země. A kde a jak jinak začít než mu vytvořit špatnou pověst. Proč? No přeci aby ani ta část publika, která dokáže používat svoji hlavu, měla kdesi v podvědomí zasazenou „brzdu“ ji zapojit…
Tak také trochu jinak:
znám Jirku Dodala dlouhá desetiletí ze svého působení v reprezentaci republiky v letecké navigaci. Mám za sebou cca 35 startů na MS + ME a k tomu další cca stovku startů na soutěžích jako jsou poháry FAI, mezinárodní soutěže a republiková mistrovství, různá repre soustředění nepočítám. A Jirka zde byl mnohokrát vrcholným funkcionářem, mezinárodním rozhodčím, či naším manažerem. Jednoduché to často nebylo jak za Svazarmu, tak po revoluci, složité organizačně a náročné finančně ale dlouhou řadu dobrých výsledků jsme díky i jeho práci, dokázali. Při takových akcích se členové jednotlivých výprav poznají opravdu důkladně, jinak to nejde.
A i když vím, že si měl zadat s STB, tak vždycky to byl člověk korektní, spolehlivý a nesmírně obětavý, který má jistě i pro tyto vlastnosti v FAI stále vysoký a nezastupitelný kredit. Tím nechci omlouvat, jak a proč a zda vůbec vědomě či nevědomě se upsal, ale jedno vím jistě, nikdy nikoho nepoškodil. Zde ale nepočítám například názorové a procesní neshody se Zejdovými atp., to je jiná kapitola a to se divím, že to tady ještě nikdo znovu nerozmázl.
Pokud bychom chtěli být v oblasti spolupráce s STB důslední, tak v seznamech najdeme řadu dalších, kteří ještě dnes jsou funkcionáři a vrcholní letci a o některých z nich jsme to věděli již za totality, protože se nám sami přiznali. Jak zde již někdo napsal, kdo ví, jak bychom se v těch letech sami zachovali, kdyby si nás tam pozvali. Nebo se nám hodí pořádat nový hon na čarodějnice? To jsme možná měli před dvaceti lety, teď to může být pro někoho dobré jenom jako záminka.
Ten Dodalův titul jsem za ta léta nikdy neviděl, viděl jsem ale velice často na různých výsledkových listinách, že to tam nějaký horlivec při přepisování psal jak ho napadlo, jako třeba vznikl Ing.Štovíček, který se tomu směje dodnes, tedy opravdu je někde kopie Jirkova falešného diplomu? Pokud není, dejte mu pokoj, není to špatnej chlap!
Jirka Jakeš
Mistr světa v přesném létání 2000
Pane Mácho, doufám tedy, že jste to vy, kdo z diskuse přetáhl moji osobní poznámku ke kauze Jirky Dodala a pověsil ji vepředu, nejprve bych předeslal, že jsem s vámi vůbec diskutovat nechtěl. Jenom bych rád podotknul, že mám dojem, že když mne označujete za překrucovače věcí s tím, abych dal od toho ruce pryč nebo že se stanu potencionálním volem a případnou zombie, a to jen proto, že jsem si dovolil napsat své osobní mínění o Jirkovi Dodalovi, tak vlastně jdete proti svému vlastnímu ustanovení v záhlaví k petici, kde stojí:
Diskuze k petici: Vzájemná napadání diskutujících budou ihned smazána.
Jinak vás ujišťuji, že diskusní příspěvek jsem napsal jen proto, že Dodala znám více jak 30 let na rozdíl od vašich 2×5 minut, jak uvádíte. S vámi jsem také, pokud se nepletu, tuším mluvil jenom jednou někde ve Francii před více než deseti lety na ME v přesném létání. A když s některými vašimi názory „investigativního leteckého novináře“ souhlasím a s některými nikoliv, tak si vás proto nedovolím kritizovat, že skutečnosti překrucujete. Respektuji váš jiný názor a totéž bych čekal od vás. A pokud vás to uklidní, svázaná Letectví mám doma od roku 1945 ale hrabat se v tom nebudu..
To, co je zde myslím silně zveličováno a pak podsouváno Jirkovi Dodalovi, nakolik je či není pravda, je pro mne nepodstatné, protože z osobní zkušenosti vím, jaký je doopravdy člověk. A to i vzhledem k jeho vysoké profesionalitě v práci zástupce AeČR v FAI, jmenovitě v subkomisi pro přesné létání. Nevím, zda si vůbec uvědomujete, že bez takového kvalitního zastoupení by náš sport měl pozici značně obtížnější a že to je výsledek dlouhodobé práce celého kolektivu reprezentace ČR a to spolu s Jirkou Dodalem jako delegátem, funkcionářem FAI a stálým členem Jury na ME a MS. A to již nemluvím za sebe ale za celý realizační tým a piloty reprezentace ČR v navigaci.
Připomínáte mi zde naši slavnou SocDem. Když Jirka Dodal rezignuje, máte ze něho nějakou adekvátní náhradu, která zná v odbornosti to co on? Nebo někomu jde jen o jeho místo? Anebo vám jde jen o to, aby bylo vše „křišťálově čisté“? To byly jen takové řečnické otázky, jak jsem řekl, nechci a nebudu k tomu dále diskutovat a nežádám odpověď.
Co se Zejdových týče, Hana je moje kolegyně z Dukly a tak o problematice leccos vím, je to ale velice velice složité a obávám se, že tam jdou dvě pravdy proti sobě. To asi nevyřešíte.
Tak trochu chladnou hlavu, méně emocí a nehrajte si na Kostnický koncil, protože Aeronoviny by se tak rychle staly jen populistickým plátkem a leteckým bulvárem.
Jirka Jakeš