Na obrázku je 3D box o hraně jednoho kilometru. To je “podium” akrobatické soutěže. Má dvě osy, základní A a pomocnou B.
Osa A je základní osou, kterou stanoví ředitel soutěže nebo hlavní rozhodčí na základě směru větru. Sestavy tedy se pak budou létat, lépe řečeno jejich úvod bude vždy proti směru. Pokud se vítr v průběhu soutěže otočí, ředitel nebo hlavní rozhodčí má právo osu náletu změnit dle nových podmínek.
Osa B je vždy přesně otočena o 90 stupňů vůči ose A.
V ideálním případě na dobře připravených závodech je box na zemi vyznačen bílými plachtami. Ideální případ v praxi však nastává jen při mezinárodních závodech, někdy i při mistrovství republiky.
Jak jsem si řekli předchozím článku, výška předvádění figur je v boxu daní kategorií která se v daném okamžiku létá. Oranžové znaky na obrázku ukazují polohu nejnižší – unlimited, tedy 100 metrů nad terénem. Tato výška není nijak přesně měřena. Určuje ji, lépe řečeno ukazuje ji první závodník v kategorii, který na minimální výšce proletí boxem těsně předtím, než začne svojí sestavu. Samozřejmě že čím je rozhodčí zkušenější, tím přesněji odhadne minimální výšku bez nutnosti jejího náletu.
Všechny figury musí pilot odlétat přesně v těch osách, jaké má zobrazené v diagramu sestavy. Každá odchylka od směru více než 5 stupňů se penalizuje jedním bodem. Pětistupňové odchylky se sčítají. Tedy odklon o 30 stupňů v průběhu figury stojí pilota 6 trestných bodů. Odklon od osy platí samozřejmě pro obě osy tedy A i B.
Na obrázku je vidět i přesnou předepsanou polohu stanoviště rozhodčích. Sedí v ose B, 150 metrů od hrany boxu. Tato poloha zajistí nejlepší možný přehled o dění v boxu.