A e r o n o v i n y Pavel Mácha

v editaci

José Louis Aresti je známý Španělský akrobat, který jako první vytvořil smyslný systém, který se s malými odchylkami používá dodnes. Je to něco podobného, jako pokus o Esperanto – tedy mezinárodní jazyk, kterým by se dohodli všichni lidé na Zemi. Na rozdíl od Esperanta, Aerestiho jazyk kterému rozumí jen akrobati a jejich rozhodčí zná čím dál více lidí a stal se standartem posvěceným CIVA – Commission Internationale de Voltige Aerienne

Pakliže se chcete stát dobrými rozhodčím akrobacie, je znalost základním předpokladem k tomuto cíli. Nicméně je to opět věc, kterou se lze naučit cestou v průběhu jednotlivých soutěží od nejjednoduššího ke složitějšímu. Není se čeho bát! Každé závody jsou dobře připravené lidmi, kteří se v Arestiho katalogu velmi dobře vyznají. Na okraj soutěžní sestavy jsou pak vypsána jednotlivá hodnocení každé jednoduché či složené figury.

Doplňující informace:

Aresti ve wiki
Sestavy pro Českou republiku
Program k editaci sekvencí

Předně je potřeba říci, že akrobacie není přesně měřitelný sport. Organizátoři se snaží dělat vše proto, aby tomu tak bylo, ale je nad Slunce jasné, že tomu tak nikdy nebude. Kdo chce dělat sport kde funguje přesné měření na stovky setin bodů, ať svou energii investuje někam jinam. Ano, je to tak, akrobacie je příšerně drahá, příšerně náročná na čas a přesto přesně neměřitelná. Akrobatické letadlo nejsou brusle za pád tisíc korun, ale drahé stroje za miliony korun.. A přesto nadšenci do takové soutěže jdou.

Akrobacie je tedy hlavně nadšením, životním hobby a pro mnoho lidí životním stylem…

Tolik úvodem, pojďme však k věci ve snaze se přiblížit co nejblíže k takovému rozhodování, aby se o něm dalo říci, že bylo v Pravdě a poctivé.

1) Je potřeba přesně definovat, co piloti budou na obloze předvádět
2) Je potřeba přesně definovat měřící systém, kterým bude co nejpřesněji posouzeno, co piloti na obloze předvedli.
3) Je potřeba důrazně zajistit, aby všichni rozhodčí definovaný měřící systém bez pardonu dodržovali a přesně používali.

I když splníme všechny tři podmínky, zůstává lidský faktor. Jinými slovy, každý rozhodčí je jinak přísný, ale i to se dá vyřešit, řekneme si později, nebudeme předbíhat.

Pokud chcete být dobrými rozhodčími, musíte splnit základní podmínky:
1) Přesně porozumět pravidlům hodnocení
2) Získat zkušenosti na závodech. Opakování dělá mistra!
3) Získat jistotu ve svém rozhodnutí o výkonu pilota.

Z výše uvedeného plyne, že být dobrým rozhodčím není otázkou jedné sezony a jedněch závodů, ale naopak, několika sezon a několika desítek závodů. Zúčastnit se několika desítek závodů ať už jako pilot nebo jako rozhodčí, to už chce opravdu pořádný kus nadšení, ochoty cestovat. Nutnost nemalé investice peněz je jaksi samo sebou a patří k věci neustále se stěhujícího akrobatického cirkusu po celé Zemi.

V závěru tohoto seriálu si uděláme jeden ukázkový den, kde si všichni zájemci o práci akrobatického rozhodčího budou moci na nečisto vyzkoušet bodování ukázkových letů. Kdo nechce čekat do konce seriálu, může kontaktovat ihned Miloše Ramerta nebo Jirku Durase a jistě bude vítán alespoň jako zapisovatel s možností pozorovat cvrkot na akrobatických závodech. Opakuji, není potřeba pilotem býti !! Stačí zájem o letadla a nadšení ! Teorii poberete cestou

Přeji všem hezké Velikonoce a slibuji, že v jejich průběhu signál z Aeronovin nebude rušen politikou Poďme na mnohem zajímavější věci.

Na obrázku je vymalovaná scéna akrobatických závodů, popíšeme si jednotlivé “součástky”, bez kterých by se akro-závody neobešly.

1) Základna akrobatického boxu
Akrobatický box o stranách tisíc metrů. To je místo, kde odehrávají souboje akrobatických pilotů. Někdy je vyznačen pouze rohovými značkami, někdy tak, jak je vidět na obrázku. Osa označená jako A se nachází často v ose dráhy nebo rovnoběžně s ní. Osa je zároveň takzvaným oficiálním směrem větru který stanoví hlavní rozhodčí soutěže samozřejmě podle převládajícího směru větru. Pokud se změní meteo podmínky, osu lze otočit o 180 stupňů i v polovině soutěže.

2) Velké písmeno J
Nachází se ve vzdálenosti okolo 150 metrů od hrany boxu, nazývá se linie rozhodčích. Je to místo, kde sedí, stojí nebo v pohodlných křeslech téměř leží rozhodčí. V průměru je to okolo 20 lidí. To je deset rozhodčích a deset zapisovatelů, raději zapisovatelek

3) Letadlo na vyčkávací pozici
Na obrázku to letadlo nahoře. Krouží v daném místě ve vzdálenosti okolo kilometru a vyčkává, až pilot létající před ním (letadlo níže) dokončí svoji sestavu. Na závodech to prostě musí odsýpat.

4) Piloti trénující na sucho
To jsou ti panáčkové za hangárem, kteří chodí s papírem na kterém mají namalovanou sestavu sem a tam ve směru imaginární dráhy a dlaní zkouší předvádět sestavu na nečisto.

5) Kdo může být rozhodčím
Každý, kdo má zájem a má rád letadla. Není potřeba ani podmínkou být ani pilotem, natož akrobatickým. Každý kdo projde tímto školením je vítán a může se přihlásit u ředitele příští soutěže. Z počátku bude dělat zapisovatele, později na nižších soutěžích rozhodčího a za pár let sbírání zkušeností třeba i ředitele soutěže.

Jak plyne z níže uvedeného mailu, nějaký ten manuál skutečně chybí a sem tam se někdo o něco pokusí. Pokud někdo máte také něco ve svém PC stvořeno, rádi zveřejníme!

Z mailu:
Děkujeme!
Tady jsem se taky o něco pokoušel, třeba se to bude hodit.
http://www.mr-aerobatics.cz/archiv/hodnoceni_figur.pdf

http://www.leteckaakrobacie.cz http://www.marekhyka.cz

Konferenci máme úspěšně za sebou, první Výbor už snad probíhá, brzy se dozvíme více, jdem na věci podstatné – na bejkárny

Když mi bylo o půl míň, trénoval jsem akrobaci ve Strakonicích, měl jsem jeden zásadní problém. Nikdo na letišti mi nedokázal o figurách říci více, než kterákoliv tetka ve městě. Hodnocení ve stylu hraješ si s tim jako kočka s myší, nebo jo bylo to pěkný, je pro akrobata neskutečně málo. Aby toho nebylo málo, lidi kterým se ve městě akro-show zpočátku líbilo, po několika týdnech mých tréningů nad letištěm nadšení přešlo a začali volat náčelníkovi, že dělám hrozný kravál. Byl jsem tedy vyhnán dál od letiště do polí, kde už na mě koukaly jen srnky a všudepřítomní syslové připravení blízko svých nor ke skoku do podzemí ve chvíli, až se zaryju mezi ně

Náplní Aeronovin je kluzák -> PPL -> akrobacie -> OAA, budem se tedy konečně věnovat akrobacii zblízka.

Akrobat potřebuje oko odborné, nejlépe oko trénéra nebo rozhodčího. A to je velký problém, protože trénovat je potřeba pravidelně a to se dá jen na domovském letišti. Tehdy bylo LSC na Moravě a trénér Duras ve Varech, takže nezbývalo, než to mydlit pořád dokola několikrát denně jen podle trianglu na konci křídla. Triangl ale neukáže nic víc, než rovinné prvky a takový loping se podle něj udělat nedá.

Před začetím tohoto seriálu jsme si udělal průzkum na obou stranách. Na straně trénérů i samotných akrobatů. Pánové Duras s Ramertem mi sdělili, že akrobatické rozhodčí školí pouze pan Kořínek a to podle originál anglických materiálů. Poku mám zájem mohu se podívat do akrobatické ročenky. Akrobatická ročenka je útlá knížečka s poloscialistickými projevy pana Kobrleho a Dodala ale také s odborným názorem Ramerta a Durase z praxe. Na konci lze nalézt seznam akrobatů všech dob vydávaný za seznam aktuálních akrobatů asi zřejmě s cílem někomu předvést jak ta akrobacie v Česku frčí aby dal na ní víc peněz Aspoň že už tam nedali Jirmuse:)

Uprostřed lze pak nalézt vysvětlení akrobacie a bodovacího systému pro rozhodčí. Vysvětlení je však pro lidi, kteří v tom nějaký pátek chodí a pro začátečníky, kteří by rádi znali základy rozhodcování akrobatického je tam holé nic. Po shlédnutí příručky jsem opět zavolal Durasovi, zda opět nic takového neexistuje. “Neexistuje a až nebude tolik lítání, tak se chystám něco takového udělat, v zahraničí už jsem pár takových věcí měl v ruce.” Odpověď nadějná, ale my potřebujme pět akrobatických rozhodčích na každém letišti za týden Není tedy nic jednoduššího, než si takovou příručku napsat Pro jistotu jsem se ještě optal několika pilotů zda by byl zájem. Z níže uvedené odpovědi jednoho z nich je vidět přehnaný respekt k této krásné a zajímavé srandě.

Na rozhodčího akrobacie? Na to bych covece nemel… Rozhodci v akro, skocich do vody a krasobrusleni obdivuju, protoze tam bez zpomaleni musej videt neuveritelny drobnosti… Vim i cem mluvim, jsem lyzarsky instruktor a chvili jsem se tim zivil – a videt chyby neni sranda… A ve srovnani s akro to je o nicem…

Klídek pánové, za pár lekcí v Aeronovinách budem mít republiku plnou akro rozhodčích!