Archive for the ‘Oxford Aviation Academy’ Category

Robert Juřčo přijat do OAA !

Friday, July 2nd, 2010

Dear Robert,
Thank you for your application to be considered for the 2010 OAA/Flybe MPL Cadet Programme.
I am very pleased to be able to advise you that you have been successful …

Robertovi gratulace!

A kdo další pánové?? šup šup:))

Angličtina od podlahy

Saturday, December 5th, 2009

Vůbec nejčastějším dotazem ke studiu na Oxfordu je na požadované minimum angličtiny a zda je nutné překládat všechny předměty do čestiny.

Začnu tedy od podlahy a podíváme se, jak to v hlavě člověku s jazyky funguje.

Na jednoduchém mentálním cvičení si ukážeme přenos slov a obrazů mezi lidmi = komunikaci. Příklad: Děvče, dievča, lány, děvuška, mädchen, girl, chica. Jedno a to samé, napsané v několika jazycích v sekvenci jazyků čeština, slovenština, madarština, ruština, němčina, angličtina, španělština. Čím více umíte jazyků, tím lépe cvičení pochopíte.

Zavřete oči a v duchu si postupně řekněte slovo děvče pokaždé v jiném jazyce. Zjistíte, že pod českým děvčetem, se skrývá obraz uplně jiné holky než pod slovenským názvem, ruska také vypadá úplně jinak, stejně jako maďarka, španělka nebo angličanka. Každý jsme jiný, každý jsme se setkali poprvé v životě s tímto pojmem v jiné situaci a každý tedy logicky máme pod pojmem děvče jiný obrázek. Z tohoto faktu plyne hned několik dalších fakt:

- kolik umíme jazyků, tolik v sobě, ve své duši máme uloženo obrazových slovníků. Tento fakt je zároveň vysvětlením pořekadla: Kolik umíš jazyků, tolikrát jsi člověkem.

- kolik obrázků umíme pojmenovat v každém jazyce, taková je naše slovní zásoba v daném jazyce.

A jsme u dalšího častého dotazu: Kolika slovům musím rozumět z všech ATPL knih. Odpověď je brutálně krutá – všem, do posledního slova ze všech předmětů . Pokud narazíte na jediné slovíčko v kterémkoliv předmětu, musíte jít do slovníku a přeložit ho. A proč? Odpověď opět logická:
- Protože přijde anglicky mluvená teorie ve škole a tam se bude na neznámých slovech ztrácet ve výkladu který tím pádem nepochopíte a celá přednáška pak bude ztrátou času.
- Protože se Vás na to optají u zkoušky a nebudete tomu rozumět. Murphyho zákony zajistí, že to bude zrovna to jedno slovíčko z milionu, kterému nerozumíte:)

Příklad je opět jednoduchý: Pes kočka kráva jelen liška slepice
Známá slova, pod kterými se Vám okamžitě vybaví obrazy. Učitel ve škole tedy slovním projevem vyvolává obrazy ve Vaší mysli. Každé slovo jeden obraz a slova poskládaná do řady vytváří film vykládané látky. Jestliže učitel použije slovo které neznáte, Vy se nad ním zamyslíte, automaticky ztratíte všechna zbylá slova ve větě a nakonec zapomenete i slova před neznámým slovíčkem.

Učitelé, kteří učí v Oxfordu mnoho let, tyto věci dobře znají, stejně tak jako pro cizince obtížná slovíčka a výklad po použití slovíčka přeruší a cizinců se ptají, zda slovíčku rozumí.

Z výše uvedeného plyne jasný závěr: Pokud se ztrácíte v každé druhé větě výkladu, nemá smysl na anglicky mluvenou přednášku chodit. Jak ztrácení se předejít? Jednoduše. Před pokusem jít do anglické školy je potřeba přečíst všechny knihy předem a slovíčka kterým nerozumíte přeložit a tužkou do knihy napsat.

Nicméně ani výše uvedené není stoprocentním řešením. Každý známe ve svém okolí česky mluvícího člověka, který mluví jak tatar a kterému nerozumí ani vlastná matěr :) Přesně tak je tomu samozřejmě i v zahraničí, takže je potřeba být připraven na to, že pokud učiteli není rozumět, nutně nemusí být chyba ve Vás. Většinou je jen otázkou krátkého času než si na projev špatně artikulujícícho nebo huhlajícího člověka zvyknete a pochopíte, co Vám chtěl sdělit:)

Co mám zatím zkušenost, všichni učitelé v OAA mluví velmi srozumitelně a sledují, zda publikum rozumí.

Suma sumárum, jak výše uvedeno, člověk v sobě má z každého jazyka jeden obrázkový-pojmový slovník, slovní zásobu v daném jazyce. Pokud slovník v daném jazyce dosáhne určitého objemu, člověk automaticky získá schopnost v onom jazyce uvažovat – stává se jiným – dalším člověkem. A to je mnohem rychlejší, než vykládanou látku překládat do češtiny. A z toho pak logicky plyne, že studenti, kteří se například naučí složení proudového motoru, nedokážou pak stejný motor popsat v českém jazyce..

Popsáno dokola kolem ze všech stran, doufám že pochopeno. Pokud ne, ptejte se..

A konečně odpovím i nejstupidnější, ryze český dotaz, zda se dá angličtina nějak obejít. Ne, nedá, ani u Horáka, ani v UK!! Takže Vám nic jiného nezbývá, než zalehnout do knih a šprtat:) Držím pallce a přeji mnoho trpělivosti!

Pavel Mácha
Aeronoviny.cz

Diplomy certifikáty převody kredity

Wednesday, December 2nd, 2009

Převody dokumentů o vzdělání je mezi piloty často diskutovaná věc. Nicméně hned na začátku článku musím podotknout, že co člověk, to jiný případ, jiný cíl převodem sledovaný a také jiná cílová zem. Otázka nabyla na významu ve chvíli, kdy univerzity a vysoké školy začaly akceptovat teorii ATPL jako součást vysokoškolského vzdělání. Do té doby šlo jen o klasický problém, uznávání leteckých kvalifikací mezi jednotlivými státy, nejčastěji USA a úřadem v ČR. Bohu žel, v tomto směru stále platí, že USA uzná bez reptání vše, (třeba PPL navždy) kdežto naopak je to stále potíž, i když se situace zlepšuje.

Zůstaneme ale u konverzí akademického vzdělání. V ČR je situace poměrně složitá. Certifikáty se dají rozdělit do třech kategorií.
1) Vydané před nebo po revolucí do datumu vstupu ČR do EU
2) Vydané po vstupu do EU před dnem, než škola najela na kreditní systém
3) Vydané v kreditním systému
Bod1: V podstatě se o to už nikdo nepokouší, dnes je lidem kteří končili školu v této době okolo 40 let. Převod v EU byl v podstatě nemožný pokud člověk nebyl specialista – například doktor s mnoha atestacemi. Navíc se ještě nesmělo volně v EU pracovat.

V USA platilo to samé v bledě modrém, situace ještě ztížena o nutnost získat zelenou kartu. Navíc pokud měl člověk něco společného s armádou, policí, nebo jinou bezpečnostní složkou státu, bylo dobré o svém vzdělání pomlčet. USA jsou v podstatě trvale s někým ve válce. Když válčím s jedním státem, musím počítat s tím, že se může situace zvrtnout a nějaká ta na bílo natřená mírová bomba také může zabloudit na můj dvorek. Když válčím se šedesáti státy najednou, je logicky pravděpodobnost odvety 60x větší:) Tuto skutečnost si velmi dobře uvědomují všechny možné viditelné i rádoby neviditelné bezpečnostní složky USA. Pakliže USA bojuje s půlkou světa, není divu, že bezpečnostní složky státu žijí v trvalých obavách z odvety. Je pak logické, že každý příchozí do USA který se mihnul okolo nějaké vojenské nebo policejní školy a pak služby, je považován těmito složkami za kandidáta na špiona, teroristu a další podobné záškodné živly. Jednoduše řečeno, o militantním vzdělání je potřeba držet klapačku. Toto školení jsem dostal hned při jednom z prvních setkání s Mirem Slovákem. Pokud chce člověk lítat v klidu, v USA není radno provokovat policajty ani jiné bezpečnostní složky. Samozřejmě tato skutečnost nabrala na váze po vlastním gólu – akci 911. Od té doby aktivita těchto složek vzrostla geometrickou řadou a jejich chování často hraničí se schizofrenií. Pokud někdo z Vás mladších máte podobnou školu, neradím ji uplatňovat v USA:) (viz slovenští piloti v ČSA:)) Pro mě osobně to nemělo smysl z jiného důvodu, neuměl jsem anglicky ani pořádně pozdravit, takže bylo výhodnější vystudovat vše potřebné v USA. Pro průměrného Evropana jednoduchá věc, protože jakmile začne pobírat angličtinu, začne svoje spolužáky ve vědomostech rychle dohánět a nakonec převyšovat. Americké vzdělání je v porovnání s hlubším evropským velice mělké:)) Jim to však stačí, protože v jednoduchém a funkčním systému může v klidu žít i kopa méně vzdělaných lidí:)

Bod 2: Předkreditními diplomy disponuje střední věk pilotů. Převod je těžký, drahý a zdlouhavý, ale jde to. K převodu je potřeba všechny doklady originál, zdravotní testy, všechny doklady přeloženy do řeči státu kam se převádí. Tolik oficialita, problém přijde na ministerstvech obou států. Musí si vzájemně zjistit, zda je diplom v obou státech v souladu s požadavky EU. Člověk na to kouká jako trouba, co že to je za požadavek, když je to převod v rámci EU. Jenže existují tzv. národní úpravy, jejichž mantinely jsou tak široké, že ze dvou EU států zase udělají samostatný stát. Je tedy obě ministerstva školství třeba požádat o seznam požadavků na daný obor. Ministerstva si požadavky navzájem vymění a posoudí, zda národní úpravy požadavků nebyly tak veliké, že znemožnily vzájemné uznání diplomu. Tato akce trvá skoro rok! A to za předpokladu, že se žádný papír na jednom ministerstvu neztratil. Velikost rozdílu je kompenzována požadavkem praxe v oboru. V případě který popisuji, po mě nakonec chtěli praxi 3 roky! Po dalším papírování které trvalo dalšího půl roku, se nakonec úředníci spokojili s praxí půl roku a diplom konečně uznali.

Bod3: Diplomy vydané v kreditním systému jsou několik let starou novinkou, se kterou nemám osobní zkušenosti, protože než jsem stačil zavolat Mrázkovi, tak ho zastřelili. V průběhu vyšetřování se však ukázalo, že měl v tašce index policajta z plzeňské univerzity kde právě studoval pilot lokomotivy Standa. To byl jasný signál, že je třeba jet do Plzně a zařídit tykačku s Kindlem. Když jsem po příjezdu před plzeňskou univerzitu viděl tu frontu státních úředníků a policajtů, odložil jsem vyřízení tykačky na později s vědomím, že doktorát budu mít stejně během 14 dnů, takže není kam spěchat. Bohu žel, byl to omyl, Kindla mezi tím vyhodili! Moje chyba, byl jsem pomalej, za trest teď musím dřít v Oxfordu :) :) :)

Ale zpět k vážným věcem:)) Jak jsem viděl ve zprávách v průšvihu okolo plzeňské univerzity, kreditní systém je jaksi moc flexibilní a rozhodně ještě nezapadá do standardů EU jako ten anglický. V ČR stále rozhoduje min školství ale jeho rozhodnutí nemusí akceptovat děkan školy a kredity může nebo nemusí uznat. Pro piloty nastávají tedy možnosti:
- udělat Bc v ČR, zkusit nechat uznat kredity třeba V UK.
- udělat Bc v UK, nechat uznat kredity v Praze.
Je zcela jasné, že kdo bude mít větší šanci – zda Oxford v Praze, nebo Praha v Oxfordu.) Jelikož jsem dostal na toto téma mnoho dotazů, v době přípravy tohoto článku jsem mailnul do Prahy a Brna dotaz, zda by uznali ATPL z Oxfordu a nechali studenta dodělat vše potřebné k ukončení Study branch: Professional Pilot B2330. Ani z jednoho ústavu však odpověď nepřišla. Nicméně o věc je zájem, budu otravovat pány děkany dále, protože podle toho, co jsem zjistil z jiných zdrojů, mohla by nadstavba nad ATPL trvat pouze rok. :)

Další možností, ke které jsem přišel jak slepý k houslím potom, co jsem vyfasoval korejskou studentku na “fotolet”. Slečna se optala, jak se nám lítá s jejich érem. Opáčil jsem, že éro není jejich, ale naše, tedy zdejšího klubu. No to není pravda, opáčila slečna, to je éro naší školy ta ho koupila a dala ho klubu plně k dispozici s tím, že studenti naší univerzity na něm budou lítat přednostně. Slečna šla po letu samozřejmě na zpověď a kafe, kde jsem se dozvěděl pro nás velice zajímavou informaci. A tou je, že některé oxfordské univerzity mohou uznávat ATPL z OAA přímo bez toho, aby OAA o tom sama věděla. Důvod je v historii. OAA změnila před několika lety majitele a ti nakontraktovali jiné univerzity jako jejich oficiální akreditované pracoviště. Bývalé školy se kterými spolupracovali předcházející majitelé OAA však v uznávání pokračují.. Říkám to fut, ženský věděj všechno:)) A co neví, to nepoví.:)
Závěrem opět upozorňuji POZOR! jsou to jen moje osobní zkušenosti, berte informace jako orientační informace a fakta o své vlastní situaci si dohledejte sami! Že kredity lze po EU převádět vím od kolegy který převáděl bachelor degree z UK do Italska. Vše šlo hladce, jen si stěžoval, že mu nedali tolik bodů, kolik měl dostat. Jaké je však pravda a jaké jsou fakta nevím. Za ideál však stále považuji čistokrevnou cestu přes v certifikovné OAA jednou z těchto škol.


Korea thits

Pavel Mácha
Aeronoviny.cz

Bylo nás pět…….

Tuesday, December 1st, 2009

V podzimním kurzu se nás sešlo pět. Dva vrtulníkáři a tři křídláci. Všichni s bohatými zkušenostmi a všichni mnohaletí instruktoři. Nejmladší kolega vrtulníkář 26 let z Norska mířící z bouřlivého života showbyznysu foto a video letů v turistických destinacích do klidného zimou skomírajícího offshore na severu Norska. V podstatě okamžitě jsme se skamarádili, zjistil jsem, že jsme se několikrát minuli na stejném místě ale nikdy ne ve stejný čas. Správný chlap, samá sranda, ideální parťák pro noční život a lov hezkých děvčat. Vůbec si ho nedokážu představit na vydrilované základně offshore oil company, kde vše funguje na sekundu. Horší než vojna.. Ale kdo chce kam, pomožme mu tam:)

Další 3 kolegové wings – křídláci:
1) povoláním dlouholetý instruktor 40 let – Skootiš boy – sukni neměl :)
2) povoláním job manažer part time instructor 39 let – Angličan
3) podnikatel v nábytku v prosperující rodinné firmě také instruktor se spoustou hodin. 39 let – Angličan

Angličani byli z okolí OAA a tedy logicky znají dokonale poměry v UK. Z toho plyne že jsou úžasným zdrojem velmi přesných a aktuálních informací o všem možném okolo létání..

1C

Pavel Mácha
Aeronoviny.cz

Ve 42 letech v Oxfordu – žádný problém..

Tuesday, December 1st, 2009

Velmi často a napříč všemi domácími i zahraničními diskuzemi probírané téma. Začnu největší pitomostí pod Sluncem, kterou nevymyslel nikdo jiný, než psychologové. Tou pitomostí je psychology stanovená psychologická hranice pro začetí dráhy ATPL pilota na hranici 40 let. Jak je vidět z předcházajícího článku, sice jsem byl ve 42 letech nejstarší, ale s vyjímkou norského heli kolegy ostatní kolegové byli jen o dva až tři roky mladší.

Věk okolo 40 let je na Oxfrodu běžný. je typický věk, ve kterém se stávají ATPL piloty lidé, nadšenci, kteří si na to vydělali sami, nepodepsali žádný úvěr a k této kvalifikaci se dostali dlouhodobým vývojem s bohatými zkušenostmi v letovém provozu.

Jednoduše řečeno, jsou to nezatížení lidé v klidu a v pohodě s jistotu budoucí práce. Tito lidé jsou také nejčastěji odchytáváni velkými firmami jako nejspolehlivější a nejstabilnější zaměstnanci. Logika je jednoduchá – usazený chlap, s rodinou a staršími dětmi bez jakýchkoliv ambicí na kapitánskou pozici ochotný strávit na druhém sedadle celou věčnost kterou ukončí důchodový věk nebo doktor v ULZetu. Ideální, perspektivní, spolehlivý a hlavně levný zaměstnanec..


Tímto považuji za rozbitou další obrovskou iluzi ležící na českých leteckých serverech..
Abdulahu nevzdávej držím palce!!! :) :) :)
Koukni sem pro inspiraci http://www.pittsburghlive.com/x/pittsburghtrib/news/cityregion/s_574116.html

Pavel Mácha
Aeronoviny.cz

Takhle se to dělá a dělat se to má………

Tuesday, December 1st, 2009

Chcete být profesionálním pilotem?

Sežeňte si FAKTICKÉ informace! Opakuji, sežeňte si FAKTICKÉ informace! Jsou alfou a omegou úspěchu! Na základě iluzí nikam nedojdete a pokud ano, pak Vám cesta k cíli bude trvat několikanásobnou dobu a bude Vás to stát mnohem více sil!

Faktické informace nejsou:
- informace od neznámých lidí z Internetu, od “kamarádů” co všechno vědí a všude byli, od “zombies” nastrčených provokatérů, prodejců různých FTO pod falešnými jmény nebo majiteli konkurenčních informačních serverů, kteří létají jen “hubou” nabo maximálně s bulíkem na IVAO či podobné síti.
- informace od lidí dlouhá léta v provozu. Tito lidé jsou “uvězněni” ve své práci a mají velmi úzký přehled o celkovém dění v letectví. Nedbejte na to, že pan kapitán má nalétáno 10 000 hodin, 4 prýmky a za ženu mladou letušku. Je za vodou (ve skutečnosti pod vodou na dně ždímaný manažerem do posledního dechu) a má většinou jiné starosti, než sledovat vývoj v aktuálním leteckém školství.
- zapomeňte na weby, které akceptují anonymní nicky. V první řadě je jedním z anonymních nicků majitel serveru pracující pro nějakou FTO, v druhé dealeři FTO, ve třetí pak ATPL virtuální piloti ve věku okolo 14 let. Opakuji, vyhýbejte se webům, kde informace podávají anonymové.. Hledejte FAKTA od známých lidí..

Faktické informace získáte:
- Z webu FTO
- Od lidí, kteří FTO nedávno dostudovali
- Od lidí kteří aktuálně v FTO studují
- Na základě svého vlastního poznání GET THE FEELING INSIDE! v průběhu dne otevřených dveří nebo po domluvené návštěvě prostřednictvím PR firmy.

Suma sumárum článku v pěti bodech:
K úspěšnému splnění snu potřebujete
1) Informace z webu školy http://oaa.com/
2) Kdo tam studoval Olinka z Oxfordu
3) Kdo tam aktuálně studuje Kristýnka z Irska
4) Vyzkoušejte atmosféru školy Get the feeling
5) Sami studovat Macha v Oxfordu
Tečka, doufám, že bylo pochopeno jasně a stručně – zapomeňte na anonymní diskuze! Shánějte si AKTUÁLNI informace. Upozorňuji, že informace na tomto webu za několik dní zestárnou a začnou ztrácet na hodnotě.

Pavel Mácha
Aeronoviny.cz

Mácha v Oxfordu

Tuesday, December 1st, 2009

PM

PM
OAA

PM

Go there, get the feeling, have a look how is it in…

Monday, November 30th, 2009

Po několika týdnech studia na OAA si všimnete, že PR – public relations nebo slečny z recepce neustále provádějí návštěvy – školu někomu ukazují. V UK je zvykem, že lidé, kteří už mají zjištěné všechny informace a při pravené financování výcviku nebo studia na vybrané škole, jedou do školy “nasát atmosféru” . Velmi jednoduše řečeno, chtějí vědět, jaká je ve škole atmosféra a jak se tam budou cítit, jak má škola zajištěné stravování a třeba sportovní vyžití ve volném čase.
Weget room
Dinner room

Pavel Mácha
Aeronoviny.cz

Kolik šancí a času máte na ATPL

Sunday, November 29th, 2009

Úřednické požadavky na ATPL teorii jsou velmi měkké – o tom už tu byla řeč. To samé platí o systému závěrečných zkoušek. Zkoušky nemusíte udělat v jeden den ani na dvakrát, ale máte šanci je dělat v průběhu šesti sezení po dobu 18 měsíců. Je tedy velká možnost se na zkoušky připravit poctivě se základním cílem: Udělat všechny testy na co nejvyšší počet bodů. Většina lidí chodí na zkoušky ve dvou semestrech, tedy s rozdílem asi půl roku mezi každou sadou sedmi zkoušek.

Osobně preferuji a každému doporučuji využít všech šesti sezení v zájmu co nejlepšího výsledku obzvlášť pokud jde o člověka, který nikdy předtím v letectví nepracoval. Naopak u lidí, kteří už pracují a pouze konvertují CPL na ATPL jde jen a pouze o papír, který jim umožní sednout si na vedlejší sedadlo za větší peníze, je to v podstatě jednou a zaměstnavatel už v drtivé většině případů nezkoumá procenta dosažené u zkoušek.

Zůstaneme tedy u nováčků, kde záleží na co nejvyšším počtu bodů – co nejlepším výsledku. Řešení na jistotu je 5+1 To znamená, rozdělit si zkoušky do pěti sezení a šesté sezení si nechat jako jistotu v případě, že by něco náhodou nevyšlo. Občas se stane, že úředníci vymění blok o velikosti 20% počtu otázek za nové a pak piloti létají od zkoušek překvapeni, že takovou otázku nikdy neviděli. Pokud k takové změně dojde, ihned se to objeví na Prune.org, nebo jiné velké letecké diskuzi. K poslední takové překvapivé změně došlo v UK v průběhu listopadových (2009) zkoušek. Změna se týkala pouze jednoho předmětu.

Poslední sezení je tedy jistá opravka v případě, že by došlo k upgradu databáze otázek v průběhu pátého kola. Pokud však máte hluboké znalosti, není se čeho bát, otázku byste měli být schopni odpovědět správně. Pozor, pokud neuděláte jediný předmět ani ve šestém kole, všechny úspěšné zkoušky se ruší a musíte začít se vším od nuly! Opatrnosti nikdy nezbývá:) 2-3 zkoušky na jedno sezení je tedy ideální rozložení s největší pravděpodobností nejvyššího zisku procent. Znovu upozorňuji, že nejlepší je začít studium předmětem Human performance, protože poznatky z tohoto předmětu využijete i v dalším studiu.

Jak již výše uvedeno, celý blok šesti sezení musí zapadnout do 18 měsíců . Období se začíná počítat dnem prvního sezení. U každé zkoušky můžete propadnout třikrát, po čtvrté už musíte udělat – máte tedy celkem čtyři šance.

Suma sumárum článku: Jak je vidět z výše uvedeného, není kam spěchat a už vůbec ne se stresovat. Naopak, létání je naše láska a náš koníček, je potřeba si školních srandiček co nejvíce užít! Není kam spěchat! V klidu a pohodě, jde vše samo a s úsměvem…

Co se týče strachu že to neuděláte, nemusíte se ničeho bát. Na Oxfordu to za historii školy udělalo 25 000 slovy dvacet pět tisíc lidí. Není důvod aby se Vám to nepovedlo také:)

Exams

Pavel Mácha
Aeronoviny.cz

Oxford začíná velkou iluzí.

Saturday, November 28th, 2009

Jedním z úsměvných obrázků pro člověka, který se v letectví pohybuje delší dobu, je pozorovat nástup “roty” mladých pilotů. O létání nevědí nejčastěji zhola nic. Přijdou na recepci, dostanou červený plastový balík a v něm nic jiného, než krásnou a opravdovou novoučkou pilotní uniformu.

Ve zkratce řečeno, Oxford začíná velkou iluzí – oblečou Vás do pilotní uniformy! Včera jste byli holé nic, zítra přijdete do školy jako pilot. Ve škole však všichni vědí jak to je, proto je potřeba jít provětrat ego do města, nejlépe do nákupního střediska, aby každý a hlavně holky viděly :) V Oxfordu, části Kidlington, je však malý problém – holky nekoukají, protože takových mladých a nafoukaných pilotů v uniformách už viděly tisíce :)

Zklamaný a nažehlený mladý pilot se tedy vrátí na internát a začne se věnovat tomu čemu má – aby vnitřek odpovídal vnějšku a co nejdříve přestalo platit ono pověstné “navrch huj uvitř chuj” :)

Poměry se začnou měnit v průběhu několika měsíců přímo úměrně. Pilotní uniforma šedne přímo úměrně s množstvím leteckých znalostí informací a zkušeností. Na konci výcviku pak uniforma vypadá přesně tak, jak měla vypadat v začátcích: Promění se v úplně obyčejné zmačkané montérky modré barvy. :) Ano, i bílá košile dostane velice modrý nádech. Důvod je zcela prozaický. Synkové odloučení od maminky neváhají hodit do internátní společné pračky celou uniformu tak, jak ji ze sebe svlečou:) Bílá košile pak modrá, kalhoty s ponožkami blednou v přímé úměře tak, jak si látky navzájem a s radostí jedna druhé poskytují své barvy .:) Když pak přijde čas “graduace” je potřeba nejen vyměnit nárameníky, ale koupit uniformu novou :) A to je čas, kdy nastane přímá úměra toho co je venku s tím, co je uvnitř …..

PU

Pavel Mácha
Aeronoviny.cz