V OAA se slušně rozjel výcvik akrobacie, ke kterému škola používá Zlína 242 .
Engine: Our ZLIN Z 242 L training and fully aerobatic two seater, is modernized version of Z 142 C aircraft (still in production) powered by a 200 HP Lycoming engine. This aircraft is able to perform aerobatic maneuvers +6 –3,5 g and in conjunction with well-balanced controls.
Langford Hall – aneb internát kde bydlí studenti OAA nikdy nebyl ideálním místem ke studiu. Budovy sestavené z buněk s “papírovými” stěnami kde je vše slyšet, koncentraci potřebné k učení nepřidají. Nicméně do doby, než nastoupili studenti z Východu, se to dle informací studentů studujících v době nedávno minulé dalo nějak snést.
Dnes je to mnohem horší, mezi studenty běžně dochází k pěstním výměnám, pravidelně tam zasahuje ochranka školy nebo státní policie. Studenti z Východu jsou horkokrevní. svým chováním a jednáním připomínají prudké a výbušné Italy. Do toho všeho ještě je potřeba přidat jejich náboženství a obrázek komunity je domalován. Ať se mezi sebou perou jakkoliv, těsně před jakoukoliv zkouškou všichni vytvoří kruh podobně jako fotbalisté před zápasem a provádí jakýsi magický obřad k posílení ducha před zkouškou 
Susmasumárum z výše uvedeného, Čechům ubytování v Langford Hall logicky nedoporučuji. Řešení je velmi jednoduché. OAA poskytuje pravidelně aktualizovaný seznam ubytování v soukromí v nedalekém Kidlingtonu. Co jsem měl osobně možnost vyzkoušet, vždy jde o levnější a mnohem kvalitnější ubytování, kde najdete to nepodstatnější – klid ke studiu. Pokud bude trend zvyšování počtu českých studentů v OAA pokračovat, bylo by dobré pronajmout dům a pravidelně se v něm střídat. Ubytování by vyšlo ještě levněji a odpadlo by jeho shánění.
Krize cloumá Evropou nadále, je to vidět i ve snahách evropských škol, které vyrážejí za náborem studentů daleko na Východ, kde díky ropným zdrojům žádnou krizi nepociťují. Když jsem začátkem října přišel do do respiria OAA, chvilku jsem přemýšlel, zda jsem ve škole, nebo na nádraží v Bahrajnu. Velká místnost byla plná arabsky mluvících pilotů napůl oděných v uniformách, napůl v civilu, děvčata se šátky na hlavách a kluci v turbanech, nebo s naraženými kulichy. Celý nezvyklý obraz vyplňoval děsný kravál, který tato skupina vydávala.
Nově se také ve škole objevili větší skupinky Rusů a Mongolců, zahlédnout lze i Japonce. A jak psáno, v předchozím článku, zvyšuje se i počet českých pilotů a věřme, že se bude nadále zvyšovat!
Bůh to tak zařídil, že se v OAA sešli dva piloti z Benešova. Každý dělal výcvik u jiné školy a v jiné sezoně. Když jsme se sešli v hale OAA, jeden nevěřícně koukal na druhého a divili se, jak to, že se neznají:)
Společné závěry:
- Výcvik PPL v Benešově nestál za nic = rozhodně nesplnil očekávání
- Oba piloti byli přemlouváni k pokračování v ČR argumenty jako Oxford je zbytečně drahý a víc se tam nenaučíš, jsou to zbytečně vyhozené peníze a čas.
- Po nástupu obou pilotů do OAA nastal opačný fenomém, našli mnohem více než očekávali. Do Benešova by se nevrátil ani jeden. Další “proč” je opět tématem dalšího článku.
Autor článku s jedním z pilotů z Benešova v OAA
V OAA se nám to rozmluvilo česky! Malá statistika:
Rok 2088 – 1 pilot
Repotáž zde: http://www.akchotebor.cz/index.php?typ=art&id=7
Rok 2009 – 2 piloti
Reportáž zde: http://aeronoviny.cz/category/serial-o-oaa/
Rok 2010 5 pilotů!
Rok 2011 – plán: zatím potvrzeno a zaplaceno dva piloti z ČR a jeden ze Slovenska.
Mimo Davida všichni piloti dělají nebo dělali modulový výcvik který je o polovinu levnější, ale zato náročnější na schopnosti zmanažerovat sebe samého a nečekat, že mě někdo ve světě leteckém bude vodit za ručičku.
Nejčastějším dotazem je samozřejmě možnost zopakovat Davidovu cestu sponzorovaným integrovaným kurzem. Jak již bylo několikrát v poslední době napsáno, banky už neakceptují “papír” ze školy s potvrzením o přijetí kadeta do kurzu a nedají úvěr na 80 tisíc liber za pět minut. Stop stav trvá a podmínkou úvěru je dům v UK. Jaké to má následky si řekneme v dalších článcích.
Vůbec nejčastějším dotazem ke studiu na Oxfordu je na požadované minimum angličtiny a zda je nutné překládat všechny předměty do čestiny.
Začnu tedy od podlahy a podíváme se, jak to v hlavě člověku s jazyky funguje.
Na jednoduchém mentálním cvičení si ukážeme přenos slov a obrazů mezi lidmi = komunikaci. Příklad: Děvče, dievča, lány, děvuška, mädchen, girl, chica. Jedno a to samé, napsané v několika jazycích v sekvenci jazyků čeština, slovenština, madarština, ruština, němčina, angličtina, španělština. Čím více umíte jazyků, tím lépe cvičení pochopíte.
Zavřete oči a v duchu si postupně řekněte slovo děvče pokaždé v jiném jazyce. Zjistíte, že pod českým děvčetem, se skrývá obraz uplně jiné holky než pod slovenským názvem, ruska také vypadá úplně jinak, stejně jako maďarka, španělka nebo angličanka. Každý jsme jiný, každý jsme se setkali poprvé v životě s tímto pojmem v jiné situaci a každý tedy logicky máme pod pojmem děvče jiný obrázek. Z tohoto faktu plyne hned několik dalších fakt:
- kolik umíme jazyků, tolik v sobě, ve své duši máme uloženo obrazových slovníků. Tento fakt je zároveň vysvětlením pořekadla: Kolik umíš jazyků, tolikrát jsi člověkem.
- kolik obrázků umíme pojmenovat v každém jazyce, taková je naše slovní zásoba v daném jazyce.
A jsme u dalšího častého dotazu: Kolika slovům musím rozumět z všech ATPL knih. Odpověď je brutálně krutá – všem, do posledního slova ze všech předmětů . Pokud narazíte na jediné slovíčko v kterémkoliv předmětu, musíte jít do slovníku a přeložit ho. A proč? Odpověď opět logická:
- Protože přijde anglicky mluvená teorie ve škole a tam se bude na neznámých slovech ztrácet ve výkladu který tím pádem nepochopíte a celá přednáška pak bude ztrátou času.
- Protože se Vás na to optají u zkoušky a nebudete tomu rozumět. Murphyho zákony zajistí, že to bude zrovna to jedno slovíčko z milionu, kterému nerozumíte:)
Příklad je opět jednoduchý: Pes kočka kráva jelen liška slepice
Známá slova, pod kterými se Vám okamžitě vybaví obrazy. Učitel ve škole tedy slovním projevem vyvolává obrazy ve Vaší mysli. Každé slovo jeden obraz a slova poskládaná do řady vytváří film vykládané látky. Jestliže učitel použije slovo které neznáte, Vy se nad ním zamyslíte, automaticky ztratíte všechna zbylá slova ve větě a nakonec zapomenete i slova před neznámým slovíčkem.
Učitelé, kteří učí v Oxfordu mnoho let, tyto věci dobře znají, stejně tak jako pro cizince obtížná slovíčka a výklad po použití slovíčka přeruší a cizinců se ptají, zda slovíčku rozumí.
Z výše uvedeného plyne jasný závěr: Pokud se ztrácíte v každé druhé větě výkladu, nemá smysl na anglicky mluvenou přednášku chodit. Jak ztrácení se předejít? Jednoduše. Před pokusem jít do anglické školy je potřeba přečíst všechny knihy předem a slovíčka kterým nerozumíte přeložit a tužkou do knihy napsat.
Nicméně ani výše uvedené není stoprocentním řešením. Každý známe ve svém okolí česky mluvícího člověka, který mluví jak tatar a kterému nerozumí ani vlastná matěr Přesně tak je tomu samozřejmě i v zahraničí, takže je potřeba být připraven na to, že pokud učiteli není rozumět, nutně nemusí být chyba ve Vás. Většinou je jen otázkou krátkého času než si na projev špatně artikulujícícho nebo huhlajícího člověka zvyknete a pochopíte, co Vám chtěl sdělit:)
Co mám zatím zkušenost, všichni učitelé v OAA mluví velmi srozumitelně a sledují, zda publikum rozumí.
Suma sumárum, jak výše uvedeno, člověk v sobě má z každého jazyka jeden obrázkový-pojmový slovník, slovní zásobu v daném jazyce. Pokud slovník v daném jazyce dosáhne určitého objemu, člověk automaticky získá schopnost v onom jazyce uvažovat – stává se jiným – dalším člověkem. A to je mnohem rychlejší, než vykládanou látku překládat do češtiny. A z toho pak logicky plyne, že studenti, kteří se například naučí složení proudového motoru, nedokážou pak stejný motor popsat v českém jazyce..
Popsáno dokola kolem ze všech stran, doufám že pochopeno. Pokud ne, ptejte se..
A konečně odpovím i nejstupidnější, ryze český dotaz, zda se dá angličtina nějak obejít. Ne, nedá, ani u Horáka, ani v UK!! Takže Vám nic jiného nezbývá, než zalehnout do knih a šprtat:) Držím pallce a přeji mnoho trpělivosti!
Pavel Mácha
Aeronoviny.cz
Převody dokumentů o vzdělání je mezi piloty často diskutovaná věc. Nicméně hned na začátku článku musím podotknout, že co člověk, to jiný případ, jiný cíl převodem sledovaný a také jiná cílová zem. Otázka nabyla na významu ve chvíli, kdy univerzity a vysoké školy začaly akceptovat teorii ATPL jako součást vysokoškolského vzdělání. Do té doby šlo jen o klasický problém, uznávání leteckých kvalifikací mezi jednotlivými státy, nejčastěji USA a úřadem v ČR. Bohu žel, v tomto směru stále platí, že USA uzná bez reptání vše, (třeba PPL navždy) kdežto naopak je to stále potíž, i když se situace zlepšuje.
Zůstaneme ale u konverzí akademického vzdělání. V ČR je situace poměrně složitá. Certifikáty se dají rozdělit do třech kategorií.
1) Vydané před nebo po revolucí do datumu vstupu ČR do EU
2) Vydané po vstupu do EU před dnem, než škola najela na kreditní systém
3) Vydané v kreditním systému
Bod1: V podstatě se o to už nikdo nepokouší, dnes je lidem kteří končili školu v této době okolo 40 let. Převod v EU byl v podstatě nemožný pokud člověk nebyl specialista – například doktor s mnoha atestacemi. Navíc se ještě nesmělo volně v EU pracovat.
V USA platilo to samé v bledě modrém, situace ještě ztížena o nutnost získat zelenou kartu. Navíc pokud měl člověk něco společného s armádou, policí, nebo jinou bezpečnostní složkou státu, bylo dobré o svém vzdělání pomlčet. USA jsou v podstatě trvale s někým ve válce. Když válčím s jedním státem, musím počítat s tím, že se může situace zvrtnout a nějaká ta na bílo natřená mírová bomba také může zabloudit na můj dvorek. Když válčím se šedesáti státy najednou, je logicky pravděpodobnost odvety 60x větší:) Tuto skutečnost si velmi dobře uvědomují všechny možné viditelné i rádoby neviditelné bezpečnostní složky USA. Pakliže USA bojuje s půlkou světa, není divu, že bezpečnostní složky státu žijí v trvalých obavách z odvety. Je pak logické, že každý příchozí do USA který se mihnul okolo nějaké vojenské nebo policejní školy a pak služby, je považován těmito složkami za kandidáta na špiona, teroristu a další podobné záškodné živly. Jednoduše řečeno, o militantním vzdělání je potřeba držet klapačku. Toto školení jsem dostal hned při jednom z prvních setkání s Mirem Slovákem. Pokud chce člověk lítat v klidu, v USA není radno provokovat policajty ani jiné bezpečnostní složky. Samozřejmě tato skutečnost nabrala na váze po vlastním gólu – akci 911. Od té doby aktivita těchto složek vzrostla geometrickou řadou a jejich chování často hraničí se schizofrenií. Pokud někdo z Vás mladších máte podobnou školu, neradím ji uplatňovat v USA:) (viz slovenští piloti v ČSA:)) Pro mě osobně to nemělo smysl z jiného důvodu, neuměl jsem anglicky ani pořádně pozdravit, takže bylo výhodnější vystudovat vše potřebné v USA. Pro průměrného Evropana jednoduchá věc, protože jakmile začne pobírat angličtinu, začne svoje spolužáky ve vědomostech rychle dohánět a nakonec převyšovat. Americké vzdělání je v porovnání s hlubším evropským velice mělké:)) Jim to však stačí, protože v jednoduchém a funkčním systému může v klidu žít i kopa méně vzdělaných lidí:)
Bod 2: Předkreditními diplomy disponuje střední věk pilotů. Převod je těžký, drahý a zdlouhavý, ale jde to. K převodu je potřeba všechny doklady originál, zdravotní testy, všechny doklady přeloženy do řeči státu kam se převádí. Tolik oficialita, problém přijde na ministerstvech obou států. Musí si vzájemně zjistit, zda je diplom v obou státech v souladu s požadavky EU. Člověk na to kouká jako trouba, co že to je za požadavek, když je to převod v rámci EU. Jenže existují tzv. národní úpravy, jejichž mantinely jsou tak široké, že ze dvou EU států zase udělají samostatný stát. Je tedy obě ministerstva školství třeba požádat o seznam požadavků na daný obor. Ministerstva si požadavky navzájem vymění a posoudí, zda národní úpravy požadavků nebyly tak veliké, že znemožnily vzájemné uznání diplomu. Tato akce trvá skoro rok! A to za předpokladu, že se žádný papír na jednom ministerstvu neztratil. Velikost rozdílu je kompenzována požadavkem praxe v oboru. V případě který popisuji, po mě nakonec chtěli praxi 3 roky! Po dalším papírování které trvalo dalšího půl roku, se nakonec úředníci spokojili s praxí půl roku a diplom konečně uznali.
Bod3: Diplomy vydané v kreditním systému jsou několik let starou novinkou, se kterou nemám osobní zkušenosti, protože než jsem stačil zavolat Mrázkovi, tak ho zastřelili. V průběhu vyšetřování se však ukázalo, že měl v tašce index policajta z plzeňské univerzity kde právě studoval pilot lokomotivy Standa. To byl jasný signál, že je třeba jet do Plzně a zařídit tykačku s Kindlem. Když jsem po příjezdu před plzeňskou univerzitu viděl tu frontu státních úředníků a policajtů, odložil jsem vyřízení tykačky na později s vědomím, že doktorát budu mít stejně během 14 dnů, takže není kam spěchat. Bohu žel, byl to omyl, Kindla mezi tím vyhodili! Moje chyba, byl jsem pomalej, za trest teď musím dřít v Oxfordu
Ale zpět k vážným věcem:)) Jak jsem viděl ve zprávách v průšvihu okolo plzeňské univerzity, kreditní systém je jaksi moc flexibilní a rozhodně ještě nezapadá do standardů EU jako ten anglický. V ČR stále rozhoduje min školství ale jeho rozhodnutí nemusí akceptovat děkan školy a kredity může nebo nemusí uznat. Pro piloty nastávají tedy možnosti:
- udělat Bc v ČR, zkusit nechat uznat kredity třeba V UK.
- udělat Bc v UK, nechat uznat kredity v Praze.
Je zcela jasné, že kdo bude mít větší šanci – zda Oxford v Praze, nebo Praha v Oxfordu.) Jelikož jsem dostal na toto téma mnoho dotazů, v době přípravy tohoto článku jsem mailnul do Prahy a Brna dotaz, zda by uznali ATPL z Oxfordu a nechali studenta dodělat vše potřebné k ukončení Study branch: Professional Pilot B2330. Ani z jednoho ústavu však odpověď nepřišla. Nicméně o věc je zájem, budu otravovat pány děkany dále, protože podle toho, co jsem zjistil z jiných zdrojů, mohla by nadstavba nad ATPL trvat pouze rok.
Další možností, ke které jsem přišel jak slepý k houslím potom, co jsem vyfasoval korejskou studentku na “fotolet”. Slečna se optala, jak se nám lítá s jejich érem. Opáčil jsem, že éro není jejich, ale naše, tedy zdejšího klubu. No to není pravda, opáčila slečna, to je éro naší školy ta ho koupila a dala ho klubu plně k dispozici s tím, že studenti naší univerzity na něm budou lítat přednostně. Slečna šla po letu samozřejmě na zpověď a kafe, kde jsem se dozvěděl pro nás velice zajímavou informaci. A tou je, že některé oxfordské univerzity mohou uznávat ATPL z OAA přímo bez toho, aby OAA o tom sama věděla. Důvod je v historii. OAA změnila před několika lety majitele a ti nakontraktovali jiné univerzity jako jejich oficiální akreditované pracoviště. Bývalé školy se kterými spolupracovali předcházející majitelé OAA však v uznávání pokračují.. Říkám to fut, ženský věděj všechno:)) A co neví, to nepoví.:)
Závěrem opět upozorňuji POZOR! jsou to jen moje osobní zkušenosti, berte informace jako orientační informace a fakta o své vlastní situaci si dohledejte sami! Že kredity lze po EU převádět vím od kolegy který převáděl bachelor degree z UK do Italska. Vše šlo hladce, jen si stěžoval, že mu nedali tolik bodů, kolik měl dostat. Jaké je však pravda a jaké jsou fakta nevím. Za ideál však stále považuji čistokrevnou cestu přes v certifikovné OAA jednou z těchto škol.
Pavel Mácha
Aeronoviny.cz
V podzimním kurzu se nás sešlo pět. Dva vrtulníkáři a tři křídláci. Všichni s bohatými zkušenostmi a všichni mnohaletí instruktoři. Nejmladší kolega vrtulníkář 26 let z Norska mířící z bouřlivého života showbyznysu foto a video letů v turistických destinacích do klidného zimou skomírajícího offshore na severu Norska. V podstatě okamžitě jsme se skamarádili, zjistil jsem, že jsme se několikrát minuli na stejném místě ale nikdy ne ve stejný čas. Správný chlap, samá sranda, ideální parťák pro noční život a lov hezkých děvčat. Vůbec si ho nedokážu představit na vydrilované základně offshore oil company, kde vše funguje na sekundu. Horší než vojna.. Ale kdo chce kam, pomožme mu tam:)
Další 3 kolegové wings – křídláci:
1) povoláním dlouholetý instruktor 40 let – Skootiš boy – sukni neměl
2) povoláním job manažer part time instructor 39 let – Angličan
3) podnikatel v nábytku v prosperující rodinné firmě také instruktor se spoustou hodin. 39 let – Angličan
Angličani byli z okolí OAA a tedy logicky znají dokonale poměry v UK. Z toho plyne že jsou úžasným zdrojem velmi přesných a aktuálních informací o všem možném okolo létání..
Pavel Mácha
Aeronoviny.cz
Velmi často a napříč všemi domácími i zahraničními diskuzemi probírané téma. Začnu největší pitomostí pod Sluncem, kterou nevymyslel nikdo jiný, než psychologové. Tou pitomostí je psychology stanovená psychologická hranice pro začetí dráhy ATPL pilota na hranici 40 let. Jak je vidět z předcházajícího článku, sice jsem byl ve 42 letech nejstarší, ale s vyjímkou norského heli kolegy ostatní kolegové byli jen o dva až tři roky mladší.
Věk okolo 40 let je na Oxfrodu běžný. je typický věk, ve kterém se stávají ATPL piloty lidé, nadšenci, kteří si na to vydělali sami, nepodepsali žádný úvěr a k této kvalifikaci se dostali dlouhodobým vývojem s bohatými zkušenostmi v letovém provozu.
Jednoduše řečeno, jsou to nezatížení lidé v klidu a v pohodě s jistotu budoucí práce. Tito lidé jsou také nejčastěji odchytáváni velkými firmami jako nejspolehlivější a nejstabilnější zaměstnanci. Logika je jednoduchá – usazený chlap, s rodinou a staršími dětmi bez jakýchkoliv ambicí na kapitánskou pozici ochotný strávit na druhém sedadle celou věčnost kterou ukončí důchodový věk nebo doktor v ULZetu. Ideální, perspektivní, spolehlivý a hlavně levný zaměstnanec..
Tímto považuji za rozbitou další obrovskou iluzi ležící na českých leteckých serverech.. Abdulahu nevzdávej držím palce!!!
Koukni sem pro inspiraci http://www.pittsburghlive.com/x/pittsburghtrib/news/cityregion/s_574116.html
Pavel Mácha
Aeronoviny.cz
Loading ...