Úředníci přezkušující teorii, jsou neschopní idioti, kteří by testy které předkládají ostatním lidem sami v životě neudělali. Jsou to bývalí letovodi, kteří pro svou neschopnost nikdy nebyli připuštěni k nějaké zodpovědné funkci a později byli raději přeřazeni do školství, kde nic nemohli zkazit. Bohu žel, někteří z nich díky politice a známostem, skončili jako úředníci examinátoři na UK JAA. Tolik se oficiálně dozvíte těsně před zkouškami v Oxfordu nebo na Gatwicku.
Každému je jasné, co se stane s egem člověka, kterému bylo celý život jasně sdělováno, že je k ničemu a pak se najednou ocitne v roli inspektora. Tyto fakta jsou známá a tým učitelů v OAA proti tomuto stavu dlouhodobě bojuje. V boji proti úřednické debilitě bylo v Oxfordu dosaženo dvou velkých vítězství.
- již pět let úředníci nesmí přezkušovanému položit otázku v níž je zkratka. Pakliže v otázce zkratka je, musí být být v závorce rozepsána slovy.
- jestliže má přezkušovaný pocit, že na otázku existují dvě správné odpovědi, otázka je nesrozumitelná, nebo naopak, mezi otázkami vůbec není správná odpověď, má přezkušovaný právo otázku napadnout v průběhu zkoušky. Děje se tak jednoduchým způsobem, zvednutím ruky a nahlášení otázky přezkušujícímu úředníkovi. Ten si otázku zapíše, stejně jako přezkušovaný, který ji také nahlásí svému instruktorovi. Instruktor protest odfaxuje do kanceláře JAA. Na základě tohoto protestu se pak sejde komise z učitelů OAA a komise úředníků JAA. Tato komise rozhodne, zda otázka bude z testů anulována všem přezkušovaným. Úspěšnost takových protestů je 90%!
Samozřejmě v tomto procesu musí fungovat důvěra v systém. To znamená, že když si přezkušovaný stěžuje, že instruktor jeho stížnost nehodí do koše, ale opravdu odfaxuje na pobočku JAA a problém se bude skutečně řešit. Jinými slovy řečeno, není to jako s prominutím v připosraném Česku, kde si často lidé stěžují na špatně přeložené, nebo nesmyslné otázky, ale FTO ze strachu z ÚCL stížnost žáka raději zaregistruje do odpadkového koše:) Úřad se pak v podstatě právem tváří, jako že se nic neděje, nikdo si nestěžoval a vše je tedy v pořádku…
Egoistický úřednický idiot bez páteře se baví tím, že místo otázek které jasně prověří znalosti, vymýšlí otázky trikové. Na OAA tomu říkají: They don’t testing what you really know, but they want to get you! Úředníci ač sami věci neznalí, ještě věc přezkušovanému komplikují trikovými otázkami a slovíčkařením. Učitelé v OAA se tomuto podrazáctví ze strany úředníků brání jednoduchým způsobem. Z otázkového banku mají udělaný ke každému předmětu seznam – tricky questions – seznam trikových otázek – chytáků na které si přezkušovaný musí dát pozor. Tento seznam dostane každý student před zkouškou. Jak je vidět na obrázku vlevo pod laptopem, není jich moc, ale vyskytují se v každém testu. Na obrázku je množství potřebné ke všem zkouškám.
Bohu žel pro všechny nadšence v letectví zúčastněné, řešení úřednické debility je v nedohlednu. Zdravý rozum velí a nabádá k přezkušování pilotů a létajícího personálu v oblastech, které opravdu potřebují v k výkonu svého povolání a to osobami, které sami tyto znalosti mají a ve své minulosti je uplatnili úspěšně v praxi. Problém je v politice. Osa zla se nachází mezi kanceláří politicky dosazeného ředitele leteckého úřadu který sleduje politické zájmy a který si po svém dosazení také vždy přivede spoustu kamarádů, kteří o letectví vůbec nemají tušení a které zajímají jen dobré platy na teplých místech. Když tito panáčkové dovedou úřad do pekel, na chvilku je povoleno vedení někomu, kdo tomu trochu rozumí (vláda odborníků) a ti když průšvihy opraví, zas nastoupí destruktivní vláda politiků a za nedlouho to v našem, leteckém stroji opět skřípe
Nicméně u nás v letectví jsme na tom ještě z 50% dobře, protože se přezkušuje i z praktické stránky a tam naštěstí politické lokty a politická výmluvnost nestačí. Proto také inteligence a znalosti pilotů examinátorů ostře kontrastují s debilitou a arogancí examinátorů teorie… Děkujme aspoň za tyto přirozené dary:)
A perlička nakonec: Když se se před lety začal zavádět současný systém, každý ze států EU dostal za úkol vypracovat teoretické otázky k jednomu předmětu. Když se všechny kolekce otázek sešly, byly vloženy do banku. Sešlo se jich 22 000, z toho se hned vybralo 16 000 jako použitelných, které na první pohled dávaly smysl. A byly první zkoušky. Druhým předmětem v pořadí v první den zkoušek po novém, byl human performace. Po deseti minutách se hlásilo dvacet lidí, že nerozumí otázce! Důvod byl zcela prozaický. Úředníci místo přeložených otázek do angličtiny okopírovali ty originální a
přezkušovaným předložili otázky ve francouzštině:)
Susma sumárum shora uvedeného, celé je to smutné. Letectví je natolik odborným tématem, že by v něm politika vůbec neměla mít místo. Jaké neblahé dopady na neodborné rozhodování politicky dosazených šéfů leteckých úřadů, státních aerolinek, výrobních podniků a dalších organizací v letectví můžeme vidět všichni sami ve svém okolí. Bohu žel, člověk se negativnímu politickému vlivu nevyhne v žádném státě. Rozdíl je jen v síle hlasu kontroly zespoda – z řad lidí, kteří jsou v letectví doma celý život a žijí ve skutečné demokracii, kde nemusí mít strach ze sankcí následujících potom, co vysloví svůj odborný názor na věc.
Na úředníky na leteckém úřadě je potřeba dávat pozor a otevřeně je zkoumat co jsou zač, odkud přišli a jaké jsou jejich zkušenosti, odborné znalosti a v neposlední řadě ochota pomoci. V tomto ohledu musím konstatovat, že v našem pražském ÚCL je vidět mnoho změn k lepšímu. Jak je vidět napříč diskuzemi i z mých osobních postřehů, doby arogantních úředníků v registru letadel pominuly a pana kali-vody výnosný obchod dnes prý ztěžují kamery nahrávající průběh teoretických zkoušek;)