A e r o n o v i n y Pavel Mácha

A je vymleto zevnitř i z venku, řekl jsem si po přečtení mailu od Kristýny. Do Oxfordu jezdí lidé ze všech koutů Země. Z finančního hlediska nejčastěji ti, které spoznorují rodiče nebo banky. Málokdo je na studiích za svoje – tedy peníze, které si předem vydělal s cílem studovat. Mail od Kristýny popisuje událost, v níž je hlavním aktérem synek, jehož otec mu zapoměl vysvětlit hodnotu peněz. Nebylo to potřeba, peněz má jeho rodina na několik životů dopředu. Když takový synek do OAA přiletí soukromým tatínkovým bizjetem, rovnou z letiště jde do sousední prodejny Mercedesa a tam si z “regálu” vybere nějakou sportovní hračku bez ohledu na cenu. Konec iluzí o síle peněz však končí ve škole. Kdo nemá předchozí letecké vzdělání, chodí na 6 hodin na přednášky a po obědě šup na iternát, samo-studovat několik dalších hodin. Látky je opravdu hodně a člověk letectvím nedotčený se ji prostě naučit musí.

Tolik úvodem. A co se stalo včera? Jeden z bohatých synků si na učitele drze vyskočil, když po něm přednášející požadoval přípravu kterou si měl udělat v samostudiu. ” My Vám tu zaplatíme spoustu peněz a ještě se musíme tolik učit!” zaznělo z úst studenta. Učitel dlouho s opdovědí nečekal: Nechceš se učit? Seber se, peněz máš že nevíš co s nima, jeď do Československa a tam si koupíš co potřebuješ!! Učitel rozesmál reakcí celou učebnu. To, že už dávno Češi a Slováci nejsou jedním státem, to přednášejícímu uniklo. Ale to, že se v Česku dá koupit úplně všechno, už je známo široko daleko za hranicemi.

Bohužel, dnes se jen ukazuje, že článek Piloti strojníci byl jen prvním upozorněním na s prominutím bordel panující v ČR. Následovala kauza s koupenými řidičáky, úplatky za body, prodeje řidičáku Němcům, konkurzními mafiemi a ve finále celou situaci korunovala kauza s plzeňskými právy. Uvnitř je to v háji, z venku to včera potvrdil Klaus podpisem Lisabonu. Republika zemřela zevnitř i zvenku

Smutné, velmi smutné. České piloty kteří mají osobní složku v českém ÚCL, nečeká při přijímacích řízeních jiná otázka, než “kolik si dal za papíry?” Co se asi dá očekávat od zahraničních zaměstnavatelů, když uvidí licence vystavené v ČR. Úsměvy jistě ne……..

Sumasumárum, situace je špatná. Angličtina přestala být jediným důvodem proč si dělat papíry v zahraničí. Nedůvěra úřadů a firem vůči českým institucím v zahraničí automaticky staví běžné lidi s českým pasem do role podvodníků. Řešení? Jednoduché, stejně jako s angličtinou – létat od začátku v zahraničí a pokud už nějaký ten papír máte, urychleně převést pod jiný úřad, někam dále na západ…

Závěrem článku upozorňuji, že české letectví jako celek v žádném případě neodepisuji a neposílám do šrotu Jen na něj přišla těžká doba zvenku v podobě krize v USA a zevnitř v podobě zkorumplovaného státního aparátu. Bohu žel, máme tu smůlu, že korupce se v letectví projevuje mnohem rychleji než v jiných oborech lidské činnosti a výsledek ve formě ztrát na životech posádek a cestujících na sebe nenechá dlouho čekat…….

Oxfordské školy mají zvuk. Tvrzení, že jsou nejlepší, je však zavádějící. Oxfordské školy jsou stejné jako každé jiné, kdekoliv jinde na Zemi. To, co Oxford dělá pupkem světa ve vzdělávání je systém, který je ve školách v tomto regionu používaný a podle kterého funguje i OAA. V jednoduchosti je síla, vše funguje na jednoduchém principu: Žák nejde ke zkouškám, dokud neudělá takzvaný “mock”. Mock není nic jiného, než předzkouška, kde jsou dodrženy přesně stejné podmínky jako v průběhu opravdové zkoušky. Studenti, kteří mock nezvládnou, ke zkouškám jednoduše nejdou.

A výsledek? Škola se pak chlubí, že její studenti dosahují 95% úspěchu na zkouškách, že nejlépe dokáže připravit studenty a ti pak mají nadprůměrné výsledky. Jednoduché šalamounské řešení, které udělalo těmto školám světové jméno. V OAA má tento sytem dvojnásobný význam, za každou zkoušku se platí okolo 70 liber a zkoušek je čtrnáct. Tedy na úspěchu má zájem jak škola kvůli jménu, tak sám student z finančního hlediska. Mocky mají několik dalších funkcí. Nejdůležitější je feedback kvality výuky a sledování rozdílů mezi jednotlivými učiteli. Učitel, který několikrát za sebou dosahne nejmenšího úspěchu, je prvním kandidátem na výměnu. Jednoduché, spravedlivé a logické…

První integrace školy do oxfordského univerzitního systému proběhla v už roce 1968 (viz pozvánka na večeři absolventů pod článkem) a ze školy se pomalu stávala pobočka-část univerzity, fakulta. Dnes je OAA fakultou tří škol:
- Bucks new university
- RMIT university
- Swinburne university of technology v Austrálii
Nosným programem těchto škol je mimo získání ATPL frozen licence také získání titulu v oboru Air Transport Management. Z toho plyne, že piloti získají jak pilotní licence, tak zároveň manažerské vzdělání pro řízení provozu letecké dopravní společnosti. Pilot který má toto vzdělání a který chápe veškeré dění v zákulisí letecké firmy, má pro firmu mnohem větší hodnotu, než pilot, který ani neví, kde a jak jeho společnot vůbec prodává letenky – základ jeho výplaty…

Absolventi výše uvedených škol mají samozřejmě jistou práci dlouho dopředu před ukončením výcviku, nikde se nepotřebují nabízet, naopak, je po nich poptávka..

Na toto téma by se dala napsat tlustá kniha. Každý, kdo uvažuje o nějaké vlastní FTO, by měl historii OAA řádně nastudovat. Tato škola právem považována za “bench maker” všech leteckých škol na celé Zemi. V žádném případě si nelze dělat iluze, že dnešní výsledky jsou dosaženy nějakým extra výkonem managementu školy v minulých letech. Základním a nejpodstatnějším důvodem úspěchu školy je její poloha – blízko Londýna, kapitálového megacentra ve kterém sídlí všechny velké letecké společnosti a banky. Důvodem číslo 2 je ideální poloha jak z hlediska zatížení okolí hlukem, tak z hlediska blízkosti, lépeřečeno vzdálenosti od okolního leteckého provozu. Důvodem číslo 3 je poloha v srdci jednoho z nejuznávanějších center vzdělání na Zemi – v Oxfordu. Poloha, poloha a zas poloha – poloha ze třech hledisek – alfa aomega úspěchu FTO.

Výše uvedené podmínky jsou to nej, co mohla škola dostat do vínku. Z fotografiií je vidět, že se škola – počet jejich studnetů kteří dělají školu školou, od svého založení v roce 1964 doslova a do písmene vyvíjela geometrickou řadou. Konečný účet k dnešnímu dni je 25 000 – slovy dvacet pět tisíc vychovaných pilotů pro globální letectví.

Domácí část akce Aeroklub ČR máme hotovou. Dodalem dlouho a velice úspěšně blokovaný prostor pro vyjádření se k věcem týkajících se chodu AeČR je otevřen. Zda a na kolik bude využit, uvidíme těsně před konferencí. Odhadovat si v tuto chvíli netroufnu, reakcí a názorů je spousta. Jen pevně věřím, že to nejsou jen silácké řeči, které se pravidelně vedou po několika žejdlícíh piva v každé letištní hospodě večer po uklizení letecké techniky. V této chvíli tedy čekáme, až Dodal zveřejní programové body nastávající konference. Nezbývá než doufat, že to nebude týden před reálnou konferencí. Funkcionářům aeroklubů doporučuji, aby na Dodala řádně zatlačili aby poskytl program konference co nejdříve. Dle mého názoru už program měl být zveřejněn minimálně v září, aby mohly v klidu proběhnout klubové konference, program mohl být opřipomínkován a mohly být navrhnuty další body.
čas plyne, čekáme, uvidíme.

Jak z nadpisu plyne, čas čekání na konferenci AeČR si zatím vyplníme školou. Od chvíle, kdy jsem začal popisovat Oxford prostřednictvím informací získaných od Olgy, jsem dostal spoustu dalších dotazů na Oxford aviation academy. Poprosil jsem proto Olgu, zda by nemohla sehnat kontakt na studenta v aktuálníkm kurzu. Olga splnila prosbu nad očekávání, sehnala nám Kristýnku Kristýnka je z Irska, velice hezká, svobodná a iteligentní pilotka. Původním povoláním učitelka, milující letadla, nalétáno asi 150 hodin. V této chvíli je asi v polovině šestiměsíčního kurzu teorie ATPL a současně si dělá IFR a ME. K reportáži je Kristýna velice ochotná a foťák také má Je se na co těšit.

Jak výše uvedeno, zájem o Oxford je v ČR veliký, takže v příštím článku začnu historií školy. Nezbývá než kuk na Kristýnku

Pokud máte sponzora, rodiče, známé a další lidi které žádáte o pomoc na cestě za svým snem, je zdrávo je vzít do Oxfordu na den otevřených dveří. Osobně se přesvědčit o kvalitě školy je vůbec nejlepším způsobem posouzení školy. I když otázka když tam vzali takovýho dementa jako jsem já, jak moc kvalitní škola to je. 24 OCTOBER 2009 je dnem otevřených dveří.
http://www.oxfordaviation.net/opendays.htm

Na videa vytvořená bývalými žáky se můte podívat zde:

http://www.youtube.com/watch?v=yMpbvrdzmeQ
a
http://www.youtube.com/watch?v=GiopOzF4yv8
a
http://www.youtube.com/watch?v=UPuGtAJ6dxQ
a
http://www.youtube.com/watch?v=ZaooPJTB3aM

Insidera z ČR se zkušeností a modulovým studiem se mi sehnat zatím nepodařilo. Zalovil jsem ve vodách okolních a našel Olinu, čerstvou oxfordskou outsiderku. Oxford skončila před třema měsíci a má tedy poměrně čerstvé informace. Jak je vidět na fotce, je to mladá dáma, která si plní svůj životní sen se stejným nadšením, jako mnoho z nás. Původním povoláním státní úřednice v Litvě, umí perfektně anglicky. Rok pracovala v UK a pak dva roky v USA jako aupair – hlídala malé děti. Za ušetřené peníze odlétala povinné hodiny, sehnala sponzora a šla do Oxfordu na vstupní testy. Ty prošla v pohodě, sponzorovi to stačilo, nastoupila při zaměstnání na dálkový (distanční) modulový kurz ATPL. První polovinu udělala při zaměstnání, ale u jedné zkoušky propadla. Z tohoto důvodu se rozhodla ukončit pracovní poměr a druhou polovinu udělat jako nezaměstananá s cílem věnovat se studiu celý den a projít zbytek zkoušek na více než 80% včetně opravné. Pracovat a přitom po nocích studovat, bylo velmi únavné, látky je opravdu mnoho. Pro netechnického člověka to platí dvojnásob.

V době, kdy Olina studovala, došlo k několika změnám ve vnitřním sytému školy, dost podstatně se také změnil obsah banku s otázkami. Z toho je vidět, jak je potřeba mít co nejpřesnější informace o aktuálním dění ve škole, do které chcete investovat vlastní peníze, nebo peníze sponzora, kterému jste podepsali závazek. Je jedno zda je to banka, nebo nějaká firma. Sponzor, který Olince přihlášku podepsal, nebyly žádné aerolinky s požadavkem podepiš na 5 let a více, ale malá FTO v Litvě. Do školy se můžete tedy poslat sami a udělat pouze základní vstupní testy, nebo Vás tam může poslat sponzor, malá firma, která se nemusí základních testů zůčastnit vůbec, nebo naopak, její zástupci mohou být testům přitomni, jejich průběh pak podstatně ovlivnit a jejich poslední slovo může být rozhodující. Může se stát, že zástupci firmy řeknou, že tak chytrého člověka s takovým přehledem nechtějí, protože hned co do něj zainvestují, jim ho konkurence přeplatí. Moderně vyškolení personalisté moc dobře vědí, kde je minimum a kde je maximum požadavků pro jejich firmu. Olinka tedy Oxfordem prošla a v soušasné době vyučuje několik předmětů z ATPL teorie v jedné malé FTO v Litvě. Jejím cílem jsou litevské aerolinie, proto v této chvíli ignoruje veškeré nabídky na pohovory, které jí z Oxfordu škola poctivě posílá. Pro nás je to samozřejmě škoda, protože nás právě tyto věci do detailu zajímají. Olinka je děvče velice sdílné a komunikativní (jako každá ženská), takže nebude problém zjistit cokoliv od přihlášení do školy až do ukončení zkoušek. Jak jsem už zjistil, Oxford je škola jako každá jiná a tedy také dodržuje prázdniny. Z toho plyne, že insidera do konce září nemá cenu hledat. Zatím se tedy spokojíme s Olinkou a zůstaneme přešlapovat před branami Oxfordu. Až na podzim začnou kurzy, najdu někoho, kdo bude účastníkem aktuálního kurzu, abychom měli čerstvé informace z první ruky Možná, když Bůh dá, dojde i na fotografie;) V této chvíli disponuji seznamy ubytování, ceníky a dalšími informacemi, které byly aktuální v době, kdy Olga v Oxfordu studovala. Pokud máte někdo jen pro informaci zájem, mohu zaslat emailem. Sem je nedám, protože jsou staré. Pokud máte dotazy k věci, napište je pod článek do komentářů, zjistím co se dá a postupně zodpovím.

Velmi důležitý praktický krok pro zdolání Oxfrodu jsou knihy. Samořejmě je potřeba ze široké nabídky na trhu vybrat ty správné. Každý člověk má jinou startovací pozici. Na věc se můžeme dívat ze dvou základních hledisek.
1) Znalost angličtiny
2) Nálet hodin
A podle toho se rozhodnout, zda knihy koupit samostatně dlouho před započetím výcviku ve FTO, nebo je koupit společně s balíčkem teorie v OAA :
Úvaha také ná základě logicky:
Anglina úroveň málo nebo nic, Blaník + ULZ = koupit ihned jen knihy a studovat
Anglina středoškolská úroveň + rozlítané PPL = koupit rovnou balík knih s teorií na OAA.
Pozor, knihy musí být přesně a jen ty, co jsou na obrázku. Existuje ještě několik podobných balíků od jiných vydavatelů a v jiných barvách.
Nepodlehněte žádné reklamě o lepším jednodušším nebo kompaktnějším matriálu na CD, videokazetách nebo jiných médiích. Tyto knihy jsou ty pravé ořechové, z jejichž obsahu jsou složeny otázky v otázkové bace zkušebního úřadu JAA. Detaily včetně ceny jsou zde:

http://www.oatmedia.com/proddetail.asp?prod=ATPLBOOKS&cat=14

Co s anglinou si probereme v dalším článku.

Od chvíle, co jsem začal psát blog, se mi začali ozývat lidé co zkusili Oxford byť třeba jen mailem. Nechal jsem si hranici na průzkum a první rozbor na okamžik až sám napíše, nebo na dotaz a odpoví desátý člověk. Sešla se tu vskutku zajímavá skupinka. Nejzajímavější story napsal pilot, který se vrátil z neúspěšného pokusu o Dyatonu kvůli ztrátě práce a hned zkouší Oxford. Další lidí již v UK bydlí, pracují a shánějí další informace. Pak je skupinka lidí co se do UK chystá, ti tráví noci u anglických seriálů se slovníky v ruce a snaží se pochopit. Poslední skupinou jsou plachtaři chystající se do ULZetu, ale už s OA dopisují. Takže pojďme na věc:
1) Zájem je. A to mě velmi těší, že si stále více lidí uvědomuje výhody OA před ostatními školami.
2) Práce v UK. Ti šmejdi Poláci! Táhne se nářek ve většině mailů. Pracují pod cenou a berou všechno. Kdo zkusil USA, ví, že tam na ně nadává každý úplně stejně a navíc tam mají proti nám nechutný obušek ve formě imigrační policie. Když zjistí, že Čech pracuje ilegálně, okamžitě ho udají. Ovládají hlídání dětí, úklidové a zahradnické služby. Anyway, stále se dá sehnat práce od 1000 do 1400 liber.
3) Komunikace s OA. „Ani mi neodepsali, nevím co po mě přesně chtějí“ a podobné zkušenosti pramenící ze stejné chyby. Zkoušíte komunikovat s firmou na úrovni bez předchozích zkušeností. Dotaz ve formě „kolik to stojí“ bez oslovení a bez podpisu není v žádném případě obchodní korespondencí. Nedivte se proto, že na takový skřek nikdo neodpoví a pravděpodobně takový mail skončí rovnou ve spamu. Když Vaše anglina není ještě na takové úrovni, abyste zvládli napsat sami, někoho zkušeného požádejte. Překladač z googlu také není to pravé ořechové.
4) Ubytování. 300-400 liber měsíčně za jeden pokoj v domě. Levněji ve čtvrtích se studenty, karavany, autokaravany, kempy B/B, bývalé vojenské ubytovny. Sehnat ubytování není problém, nabídek na Internetu i na vývěskách na ulici je dost.
5) Platba OA. „Chtějí po mě kreditku nebo účet v UK bance.“ Opět to vidím jako chybu v komunikaci. Pokud berou kreditky, mají logicky i číslo účtu kam si peníze stahují. Stačí napsat slušný mail znovu a jistě pošlou IBAN a SWIFT číslo. V bance v CZ pak snadno dáte příkaz.
6) „Libra je dole nemá to smysl tam pracovat. „ Pokud anglicky mluvíte jako česky, máte pravdu. Logicky tohoto stavu nelze dosáhnout po půl roce. Do UK jedete hlavně pro znaturálnění angličtiny. Pocit plného porozumění běžné angličtině po půl roce Vás přejde hned, jakmile otevřete odborné knihy. Právě tehdy je potřeba být v nativním prostředí s možností si nové pojmy zkonzultovat. 2-3 roky je minimum, 5 let je ideál. Z tohoto důvodu doporučuji odlétat v UK už i PPL.
7) „Myslím, domnívám se, nevím přesně. „ Myslet znamená h*** vědět říkávala moje babička. Shánějte si informace stylem černá/bílá. Buď máte jistotu, že zdroj a informace je 100% pravda a můžete na něm stavět, nebo jej berte jako neověřenou informaci na které nelze stavět. Informace od anonymních přispěvatelů na forech ignorujte rovnou, je to ztráta času. Vyhledávejte informace přímo ze zdroje – to je v OA, nebo od konkrétních známých lidí. To samé se týče samozřejmě i informací ode mě přímo, nebo na tomto serveru v diskuzi od dalších lidí. I když je diskuze vedena pod vlastním jménem diskutujících, ještě to nezaručuje, že je informace správná. Nevěřte mimo přímý zdroj nikomu na 100%, vše si pečlivě ověřujte. Jak známo, informace v letectví stárnou poměrně rychle, za měsíc po uveřejnění příspěvku může být vše jinak.
8.) „Prosím napiš, zavolej přelož.“ Nic nebude, nejsem Vaše sekretářka. Chcete být piloti. Pilot je manažerský post, tak se manažerujte a snažte se zorganizovat si pomoc sami sobě ve svém okolí. Manažerovat znamená vědět, kde věci či informace hledat, sehnat a jak je používat. Nezaložil jsem tento blog s cílem chytat pro někoho ryby, ale ukázat jak se používá prut. Chytat už musíte sami. Kdo se dobrým manažerem narodil, ten mě ani tento blog nepotřebuje. Kdo to štěstí neměl, musí se manažerování nejdříve naučit.
9) Vzájemné předávání mailů. Pokud chcete být v kontaktu s dalšími lidmi toužícími po Oxfordu, zaregistrujte se do diskuze a tam si maily mezi sebou vyměňte. Forum je nastavené tak, že informace o členech pro neregistrované nejsou vidět.
To jsou zatím základní informace které jsem vytěžil z prvních mailů. Nicméně stále mi chybí konkrétní člověk Čech který už modulově OA udělal. O Slovákovi který nastupuje v příštích dnech do ČSA už vím, o Davidovi Dosoudilovi který šel cestou kadetky také. Chybí nám CZ insider:)

Jo, je to hodně zajímavý, integrovaný výcvik v tomhle stylu má něco do sebe – o tom jak vstanu ráno v 5, odletím si letík nebo dva v 7, pak pár hodinek u bazénu a další let se západem slunce bych byl schopnej psát do nekonečna A OAT je prostě továrna na piloty, popsat možnosti a zázemí by vydalo na další podobný text

Ale k tomu výběru:

1. kolo je písemné na dálku - jedná se o esej, 2 témata (jedno většinou něco z letectví a druhé osobnostní – proč chci dělat pilota aerolinek, proč si myslím, že se na to hodím, jaké mám zkušenostmi s věcmi dělajícími dobrého pilota, atd. Celkem se člověk může rozepsat. Bohužel to hodně lidí taky podceňuje – na tomhle vypadnou cca 2/3 uchazečů (několik stovek lidí). Úspěšné pozvou do kola č.2 (protože jsem si vůbec nevěřil s anglinou, tak jsem po pozvánce skákal jako malej Jarda ;o)

2. kolo je už v Oxfordu – jedná se o soubor počítačových testů pro zjištění talentu, schopností a vhodnosti daného uchazeče o pozici pilota aerolinek. Jsou poměrně náročné a udělané tak, aby 100% skóre nikdo nedosáhl. Jsou ale určité hranice, které je potřeba překročit. Nejlepší vyberou pro další kolo, většinou je to tak 70-80% lidí, kteří dosáhnou požadované minimální hranice.
- první je aptitude test - koordinace ruce/oči/nohy (joyem honíš vario a pedálama kuličku) – hodnoti se jak přesně držíš v mezích, jak reaguješ rychle na výchylky, apod.
- pak je slalom (joyem držíš bod mezi brankama) a zase se hodnotí rozmezí, narážení do okraje, apod.
- pak je test paměti - 1 až 4 čísla (výška, kurz, rychlost, frekvence), musis si je zapamatovat a pak na dalším screenu zadat a přiřadit ke správným položkám, hodnotí se spravnost a počet správných za daný čas (čím rychleji zadáš, tim víc jich uděláš). Speciálně pokročilejší kombinace 4 položek jsou pak na konci peklo – každé číslo jiné, šestimístné frekvence…
- pak test multitaskingu – obecně jakoby neustále nastavuješ autopilota na nově zobrazené hodnoty a občas se objeví někde umístěný warning a ty ho musíš správnou klávesou podle toho kde je cancelnout do určitého limitu (tuším 3s). Hodnotí se sledování warningu, správné hodnoty a zase počet
- pak je test z matiky – mentální aritmetika – sčítání, odečítání, násobení a dělení z hlavy, zlomky, procenta, poměry, apod. Základni škola, ale musíš z hlavy a rychle, případně i v zájmu rychlosti použít odhad místo přesného výpočtu
- pak fyzika - nějakých 20 otázek na úrovni řekněme základní až střední školy, spíš obecné znalosti + pár věcí s elektriky, aerodynamiky, apod. Otázky ale nejsou jen vědomostní test, spíš příklady z praxe, na které je potřeba znalosti aplikovat a trochu o nich přemýšlet.
- pak psychotesty – tuším 200 nebo možná i víc otázek, na které musíš bez rozmyšlení odpovídat, různě se mění slovosled a opakují se, abys nemohla lhát, prostě klasika asi jako na ÚCL.

3. kolo pak následuje další den – jedná se o testy týmových schopností, umění jednání s lidmi, řešení krizových situací, improvizace, apod. Rozdělí lidi do skupinek po pěti, které pak zavřou do místnosti s dvěma assesory – jeden je odborník psycholog a druhý pilot nějaké aerolinky. Krom toho že zadají úkol jsou pak celou dobu jeho plnění nezůčastněnými pozorovateli a zaznamenávají podrobně chování každého v místnosti, toho jak umí prosadit svůj názor a přijmout názor jiného, kdo je leader, organizátor, kdo se nebojí krizových situací a hledá řešení…no prostě kvantum věcí. Pro testované to má být ale hlavně zábava a je to super…když se odpoutáš od těch dvou sledujících, tak to člověka celkem pohltí jako bojovka
Cvičení jsou asi následující:
- představení sebe sama – škola, práce, zkušenosti, práce s lidmi, volný čas, názory, důvody proč jsem tam, co chci dosáhnout, apod…
- obecná diskuse na různá témata (většinou vyberou nějaké aktuální téma z novin, i mimo letectví – obecně politika, apod.)
- týmový ukol 1 – dostanete zadání nějaké životní situace, my jsme měli např. že nás jako vysadil vrtulník na neznámém místě, máme jen obecnou mapu, každý z týmu dostane nejakou nápovědu kterou nesmí prozradit jinak než jako odpověd na konkrétní otázku od členů týmu na dané téma o kterém něco ví, na začátku se vybere omezené množství předmětů “na přežití” a musíte v limitu přijít na to co je cíl cesty, jak se tam dostanete a dostat se tam v zadaném čase. Při tom řešení vznikají různé nové nečekané překážky a situace, apod.
- týmový úkol 2 - stavba nějaké věci z dodaných součástek, většinou je to na hraně reálnosti ten úkol uskutečnit a sledují kdo je schopen improvizovat, plánovat, konstruovat, apod. Nakonec je většina dílů použitá k úplně jinému účelu než pro co se hodily ;o) A opět časový limit, různé překážky, interval kdy se nesmělo třeba 5 minut vůbec mluvit, apod.
- no a na závěr je pak ještě individuální pohovor - něco jako simulace pohovoru “žadatele o zaměstnání v letectví” , docela hodně detailní a člověk se musí celkem rozpovídat
Tohle kolo je jakýsi rozdělovník – nejlepších 12 lidí vyberou pro interview s aerolinkou, zbývající méně úspěšné, ale pořád v limitech pošlou na sim check (prostě krátký let v simu) a těm co uspějí nabídnout možnost studovat na OAT na vlastní pěst (tzn. s hledáním práce až po skončení, jinak průběh stejný). Neúspěšné pošlou domů S výjimkou těch 12 pak každý z nich dostane velmi podrobné zhodnocení všech testů, přehled toho co jsou jejich silné stránky, co mají naopak zlepšit, jakých dosáhli výsledků, apod.

4. kolo (to už jsem si po pozvánce připadal jak v pohádce ;o) je vstupní pohovor s aerolinkou – prostě klasické výběrové řízení, jako když člověk hledá zaměstnání kdekoliv jinde. Většinou to jsou celkem v managementu vysoce postavení piloti – já měl Boeing fleet managera a Training Captaina/Flight Ops Managera na Airbusech. Tohle už byla pohoda – protože mi na tom samozřejmě hodně záleželo, baví mně to a snažil jsem se získat max. informací, tak jsem s podrobnými otázkami na jejich společnost, flotilu, destinace a obecné letecké věci neměl problém a celá debata byla v hodně přátelském a zábavném duchu. Taky na mně určitě bylo vidět, že to je prostě moje jasně daná životní cesta a mám ji naplánovanou i s krizovými scénáři. Obecně se ale říká, že celý pohovor má vlastně jenom jeden cíl – oba dva si říkají – “dokázal bych vedle tohohle maníka sedět 8 hodin v kokpitu ?”. Proto to jsou piloti a proto je to spíš o osobnosti, než znalostech.

No a pak pro 6 nejúspěšnějších začínají takové ty příjemné drobnosti jako kde sehnat peníze a jak ukončit bezbolestně předchozí život ;o) V obou záležitostech v mém případě poměrně vypjaté situace, ale nakonec se podařilo

Je toho celkem hodně a je to dle mého soudu hodně objektivní a všechny důležité aspekty testující proces. OAT se snaží, aby ti co tam chtějí studovat měli opravdu předpoklady nejen pro to školu úspěšně dokončit, ale na závěr i získat pozici pilota a být v ní úspěšný. Nevezmou tak peníze od toho, kdo na to na základě testů nemá schopnosti – jenom by je zbytečně utrácel a buď skončil ještě při studiu, nebo se pak trápil v následující praxi. To je podle mně to (mimo spousty jiných věcí), co dělá OAT špičkovou školou – nesnaží se každému namluvit, že bude za rok a půl sedět na pravé sedačce v Bulíku, že lítat se naučí každej a jenom už rychle zaplaťte. Oni nehledají řidiče letadel, ale piloty aerolinek.

Byla (a je) to všechno naprosto nepopsatelná zkušenost a musím říct, že i v případě neúspěchu bych těch peněz (zejména za ty vstupní testy) vůbec nelitoval – je to tak vyčerpávající, že se o sobě člověk opravdu dozví hodně moc a hlavně to, jestli není lepší ušetřit peníze (a nejen ty) a poohlédnout se po něčem jiném.

Autor Phantomski na serveru http://forum.airways.cz/viewtopic.php?f=19&t=2253&p=51740#p51740